Články / Reporty

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha | Články / Reporty | 15.11.2019

Ve středu vystoupila v pražské Lucerně legenda hip hopu De La Soul, koncert ukončoval 23. ročník festivalu Struny podzimu. Ten se sice soustředí zejména na jazzovou a klasickou hudbu, zároveň ale v posledních letech zve i velká jména alternativní hiphopové scény jako například Shabazz Palaces nebo Open Mike Eagle.

Na letošek připadá třicáté výročí od vydání debutu De La Soul 3 Feet High and Rising. To bývá stavěno do opozice k agresivnímu gangsta rapu pro své pozitivní vtipné texty a kreativní samplování. De La Soul jsou tak spolu s Tribe Called Quest a Jungle Brothers kmotry „alternativní“ větve hip hopu, kterou zastupují Mos Def, J Dilla, MF Doom, Madlib a další.

Večer zahajovala předkapela Chris Dave and the Drumhedz, které festival v doprovodném textu představil jako hudebníky „kombinující nejrůznější žánrové vlivy od moderního jazzu přes rock až po R&B či hip hop”. Na studiovce i živácích na Youtube zní hudba Chrise Davea velmi zajímavě a neotřele. O to větší bylo zklamání, když čtyři hudebníci v klasickém složení kytara, baskytara, bicí a zpěv předváděli spíše něco na způsob nesoustředěných rozvolněných jamů. Místy byla jejich hra pro svoji bezcílnost až frustrující – hráči jako by nemohli nahodit motor a téměř se nepotkávali. Nejlepší výkon, který ten večer předvedli, byl průměrný cover skladby Vitamin C od krautrockových Can.

Když předkapela po hodině skončila, netrvalo dlouho a na stagi už stál pult DJe Masea, který také celý koncert brzy odstartoval. Skandováním „dela dela dela“ si diváci přivolali i zbylé dvě třetiny skupiny, Posdnuos a Trugoy se velmi rychle zabydleli na opačných stranách podia a po zbytek večera se svým polovinám hlediště intenzivně věnovali. Hypováním diváků rapeři strávili možná až trochu moc času z pouhé hodiny, kterou ten večer hráli, nicméně většina lidí si koncert užívala a do mávání rukama a opakování frází se pouštěla s upřímným nadšením.

fotogalerie z koncertu tady

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky, skládal se ze songů napříč celou diskografií. Zazněla All Good nebo A Roller Skating Jam Named Saturdays s náladou horečky sobotní noci, která dostala všechny do varu, vzpomnělo se i na předčasně zemřelé J Dillu a Phife Dawga z Tribe Called Quest. Nakonec došlo i na největší hity – skupina zahrála legendární Stakes Is High, Me, Myslef & I a výbornou Ring Ring Ring (Ha Ha Hey), do které se všichni tři opřeli.

Vrchol večera byl zároveň jeho zakončením. Až nepochopitelně tiše se Posdnuos a Trugoy vypařili ze stage a koncert vyšuměl do ztracena desetiminutovým setem DJ Masea, který končil reggae songem Is This Love znějícím v poloprázdném sálu.

Info

Struny podzimu: De La Soul (us) + Chris Dave & The Drumhedz (us)
13. 11. 2019 Lucerna Velký sál, Praha

foto © Lukáš Bandura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.