Články / Recenze

Hildě víc sluší komiksové prostředí

Hildě víc sluší komiksové prostředí

Martin Šinkovský | Články / Recenze | 02.02.2019

Britský komiksový autor Luke Pearson představil světu v roce 2010 modrovlasou dívku Hildu, která žije se svou mámou v domě, jehož okolí je naplněné různými prapodivnými bytostmi ze severské mytologie. Kritické ohlasy se shodovaly v nadšeném přijetí a Pearsonova poetika byla srovnávána například s japonskou legendou animovaného filmu Hajaoem Mijazakim (Můj soused Totoro, Princezna Mononoke, Cesta do fantazie).

Není proto divu, že původně komiksová Hilda nahlédla i do jiných médií. Netflix v loňském roce představil první řadu stejnojmenného seriálu a ve stejném roce si na své přišli i fanoušci „klasické“ literatury. Adaptování se chopil britský spisovatel dětské literatury Stephen Davies a jeho knihu Hilda a pidilidi ilustrovala Seaerra Millerová, jejíž styl zákonitě vycházel z výtvarné podoby původní Pearsonovy Hildy.

Hilda a pidilidi je příjemně malá knížka, která je už svou typografií určena nejmenším čtenářům. Také styl krátkých vět a kapitol odpovídá nejmladší cílové skupině. Obsahově však kniha poněkud zklamává očekávání (přiznám se, že byla veliká). Nejde totiž o nové a originální příběhy z Hildina světa, ale v podstatě o přepsané příhody, které známe z komiksu. Samozřejmě že ne doslova, některé rozdíly tu jsou, ale i tak jde o příběhy s minimem nové autorské invence.

Davies navíc velmi otrocky popisuje jednotlivosti, které známe z komiksu elegantně nakreslené. Nevědomky tak ukazuje hlavní sílu Hildy, spočívající ve spojení silného příběhu a poutavé vizualizace jejího světa. Některé kouzelné momenty z komiksové Hildy trpí pod přílišným nánosem popisnosti a doslovnosti, vezměme kupříkladu postavu Poleňáka a dění kolem něj – v komiksu působil nenápadně a vedl vedlejší groteskní linku, v knize toto vůbec nefunguje.

Pokud však odhlédneme od komiksu, může být tato kniha dobrým startem pro děti, které ještě neumí číst. Rodičům se přeci jen lépe dětem čte, než ukazuje a vysvětluje komiks. V tomto směru a případně jako lákadlo čtenářů ke komiksům může tato kniha posloužit zdárně. Ovšem rozšíření příběhů z Hildina světa se nekoná. Na to si musíme počkat do dalšího komiksu.

Info

Stephen Davies, Seaerra Millerová - Hilda a pidilidi (Paseka, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

redakce 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.