prof. Neutrino | Články / Recenze | 28.06.2021
Radikální vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu, a přitom tento proces nazývat „přirozený vývoj“ či eufemisticky „optimalizace výroby v rámci ekonomického růstu“. Spisovatel, sociolog a aktivista Raj Patel a environmentální historik a geograf Jason W. Moore ve společné knize vycházejí z teze, že dějiny kapitalismu jsou od začátku podmíněny snahou udělat svět laciným za pomocí laciné přírody, peněz, práce, péče, potravin, energie a nakonec i laciných životů. Pro tento věk našli příhodný název „kapitalocén“.
Celý proces kapitalizace světa započal v době Kryštofa Kolumba, kdy se v myšlení lidí zrodila binarita protikladů Civilizace versus Příroda, v rámci touhy po dobývání a osobním vlastnictví, s jehož konceptem přišli tehdejší zakladatelé liberalismu typu Thomase Hobbese. Na příkladu ostrova Madeiry autoři ukazují, že už v patnáctém století lidé dokázali odlesnit, vytěžit a zotročit tento rajský ostrov, i když neměli zdaleka takové technologie, jako máme dnes. Proces postupně pokračoval v dalších částech světa, kde si racionalizace a modernizace podávaly ruku ve prospěch jedinců, toužících po koncentraci moci za pomocí komodit jako guáno, ledek, zlato, stříbro či později ropa.
V průběhu historie však docházelo i ke vzpourám proti tomuto systému, když lidé prohlédli, že vyhovuje jen úzké menšině. Přišly i velké hospodářské krize, po kterých se však našly další strategie zlacinění a celý koloběh se rozjel nanovo. (Podobně jako po poslední ekonomické krizi v letech 2007-9, kde to vypadalo, že se celý neoliberální systém zhroutí, nicméně nakonec opět nabral nový dech.)
Princip „zlacinění světa“ lze v současnosti jednoduše popsat jako produkci co nejvíce výrobků (často zcela zbytečných), jež jsou dosažitelné pro co nejvíce lidí, za účelem maximalizace zisku několika jednotlivců. A to mnohdy za cenu otrocké či dětské práce, jako je tomu například v případě těžby koltanu v Kongu, potřebného k výrobě mobilních telefonů. Jak se píše v knize: „Naše laciné věci nevznikly nějakým kouzlem, samy od sebe. Vzešly z brutální alchymie idejí, dobývaní a obchodu, který tvoří moderní svět.“
Autoři se snaží přiblížit i možnost opuštění hluboce zakořeněného systému myšlení, založeného na ziskuchtivosti a neustálém konkurenčním boji. Redistribuce zdrojů by tak měla fungovat ve prospěch širší společnosti, zároveň by mělo dojít k opravdovému zrovnoprávnění žen a domorodých etnik, které byly v lidské historii nejvíc marginalizovány. Z lidské práce by měla vzniknout důstojná a jedince rozvíjející činnost, ne jen laciná komodita. K tomu by však bylo zapotřebí pokusit se uznat, že i člověk je součástí přírodního ekosystému a že z něj není vydělen, či dokonce jemu nadřazen. Pak je snad možná i náprava pomocí kolektivní reimaginace, jakéhosi znovustvoření společnosti v solidárnějším pojetí a při šetrnějším zacházení s naší planetou.
Raj Patel & Jason W. Moore: Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí. Průvodce kapitalismem, přírodou a budoucností naší planety (Neklid, 2021)
web
foto © Neklid
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.