Články / Offtopic / / Movie/dox

Hlava patří na krk (Město duchů)

Hlava patří na krk (Město duchů)

Jakub Kurnas | Články / Offtopic / / Movie/dox | 02.04.2018

Režisér Mathew Heineman svůj přístup k dokumentu v jednom rozhovoru popsal takto: „Beru velmi komplikované problémy a snažím se jim dát lidskou tvář.“ Tvář Města duchů je plná strachu. Na hlavě oddělené od těla.

Vítěz divácké ceny letošního festivalu Jeden svět nepřináší politologickou analýzu syrské občanské války. Nesnaží se popisovat příčiny, nesnaží se hledat řešení. Přesto jde válce pod kůži. Pro film vlastně není určující, že sledujeme boj amatérských novinářů sdružených pod serverem Raqqua is Being Slaughtered Silently (RSSS) s toho času mocným Islámským státem a jeho věhlasnou propagandou. Co dokument zachycuje, není jedinečné pro Sýrii a vlastně ani pro válku. Hlavním tématem je totiž strach o život.

Město duchů necenzuruje násilí. Hned úvodní sekvence z období Arabského jara ukazuje, že revoluce mohou mít ke středoevropskému sametu daleko: zakrvavený student umírá přímo v záběru kamery. Film násilné scény využívá k upoutání pozornosti, ale nejde mu o bulvárnost. Přesvědčuje, že k syrské každodennosti patří jít na trh pro chleba a cestou minout několik bezhlavých těl, vystavených pro výstrahu na náměstí. Násilí se nedá uniknout. Novináři, kteří ze strachu o život prchnou z města ovládnutého ISIS, sledují z Turecka videa, ve kterých jsou popravováni jejich příbuzní a kamarádi. Smrt koncept hranic, azylů a národností nerespektuje.

Heineman těká mezi autentickými záběry z Rakka, propagandistickými videy Islámského státu a relativně bezpečnou každodenností skupiny Syřanů, kteří v tureckých či německých safehousech organizují provoz svých webových stránek. Vidíme, jak se vyvíjí vztah členů RSSS k americkým filmařům, zprvu toporná snaha o přirozenost v průběhu filmu mizí. Díky tomu může snímek vyvrcholit klíčovým záběrem, ve kterém jeden z novinářů, evidentně na hraně psychického zhroucení, usíná vyčerpáním na kuchyňské židli ve svém německém azylovém bytě.

Počáteční ostych kamery i závěrečná důvěrná momentka nám sdělují totéž: nesledujeme herce, ale obyčejné lidi. Propagandistické video popravy přestává být odosobněným aktem a dostává docela lidský rozměr. „Není tohle Mohamed?“ přemýšlí při jedné z nich novináři. Divák je znovu a znovu upozorňován na to, že nesleduje akční béčko, ale konkrétní životní příběh.

Město duchů nepředkládá nové argumenty do debaty o uprchlictví nebo řešení problémů ztrápeného Blízkého východu. Místo toho nabízí možnost pocítit válku a vykořeněnost, kterou válka způsobuje. Nutno říct, že je to pocit, který nenabízí mnoho naděje.

Info

Město duchů
režie: Matthew Heineman, 2017
web filmu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Bedosova partnerská poradňa (Tenkrát podruhé)

Bibiána Hajdanyová 25.01.2020

Kde by sa človek chcel ocitnúť, ak by mal možnosť znovu prežiť nejaký moment? Išlo by o konkrétne miesto alebo o to, kto by v danej spomienke figuroval?

Kedy sa „naša vec“ stala vecou verejnou? (Prvý zradca)

Bibiána Hajdanyová 28.12.2019

Životopisná krimi-dráma Il traditore je plná mocných mužov, veľkých zrád a túžby po pomste.

Jobové kapitalismu? (Pardon, nezastihli jsme vás)

Jakub Kurnas 14.12.2019

Režisér Ken Loach je vytrvalým kritikem stávajících sociálních poměrů na Britských ostrovech...

Parazit (pro každého)

Jakub Kurnas 03.11.2019

Snímek, který si z letošního Festivalu v Cannes odnesl Zlatou palmu, zaujme jak důrazem na sociální tematiku, tak drsným černým humorem.

Staříci na cestě

Veronika Havlová, Viktor Palák 21.10.2019

Nový český film, který měl být v hlavní soutěžní sekci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, tedy podle části tamního publika. Vskutku?

Pod plechem trumpet (Brasslands)

Jakub Kurnas 09.10.2019

Filmový dokument Brasslands hledá na přehlídce dechové hudby Guča, co všechno může ležet pod povrchem bujarého festivalového veselí.

Když bolí každý přešlap (Tiché doteky)

Veronika Havlová, Viktor Palák 02.10.2019

Nejvýraznější český film v programu letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech? ptali se nahlas někteří diváci už na začátku července.

Vtedy u Tarantina (Once Upon a Time in Hollywood)

Bibiána Hajdanyová 25.08.2019

Námet znie veľmi komplexne a každý si predstaví rozmanitý príbeh, ktorý sa z postáv hraných hviezdami najvyššej hollywoodskej kvality môže vykľuť. No...

Poloboh, Lucifer alebo len obyčajný človek? (Diego Maradona)

Bibiána Hajdanyová 29.07.2019

Film neháji žiaden z Maradonových excesov a prešľapov, nesnaží sa v divákovi vyvolať pocity súdržnosti s jeho osudom, taktiež ho nezhadzuje.

Karlovarské dvojhránky (Takové krásné šaty)

Veronika Havlová, Viktor Palák 11.07.2019

Z kolonády do kina, ročník 2019 - část první: nový cinefilský dezert britského režiséra Petera Stricklanda.