Články / Recenze

Hudba starých mistrů (Last Influence of Brain)

Hudba starých mistrů (Last Influence of Brain)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 18.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Slovenští Last Influence of Brain aka LIOB vydali letošní album Insomnicons po deseti letech mlčení a odkazují na něm především na svou lásku ke klasické electronic body music. Trio LIOB jinak patří k tomu nejzajímavějšímu, co se dnes děje na slovenské elektronické scéně, a platí to nejen pro tvorbu v této kapele. Solo, Bop a Blazena se během oné dekády věnovali svým dalším pojektům. Oživili zvukově temnější a masivnější Samhain, vytvořili i nezkrotně experimentující elektronický projekt Eclipsed, kde jejich sestavu rozšířila další osobnost domovské scény, producent a člen Kifoth, Key Head. Nestát na místě, hledat vlastní zvuk, překvapovat a neomezovat se žánry. Právě takový neuchopitelný feeling vkládají LIOB do všech svých prací a ani novinka Insomnicons není výjimkou.

Electronic body music s lehce industriálním podkresem tu pilují ve skladbách, kde hraje příjemně vyrovnanou roli tepající elektronika, samply i energicky řezavý zpěv. Insomnicons bere na energickou a nekompromisní taneční jízdu od prvního tracku a album na ploše jedenácti songů a jednoho remixu neztrácí dech ani na chvíli. Jízda zvukovým vesmírem LIOB ovšem není bezhlavá. Je proměnlivá, překvapující a vtahuje do děje i tím, jak mění drsnější plochy za místa a tracky, kde si posluchač naopak užije zamyšlenější pasáže a krásu sonických propletenců a linek. S dynamikou a několika výrazy pracuje i zpěv v roli dokonalého společníka a průvodce „dějem“, který zejména v refrénech posouvá celek výš a dál.

Insomnicons tak nabízí několik pohledů, jak EBM s industriálním podtextem podat coby poctu stylu a zároveň tak, že žánr, který nejsilnější období zažíval v 90. letech, zní i dnes současně a baví. LIOB vytvořili jeho živelnou podobu, jejíž další hodnotou je povedený a znělý zvuk, na kterém se podílela i jedna z nejpovolanějších person mezinárodní scény – master vytvořil kanadský producent a hudebník Ken Hiwatt Marschall, člen jedné z nejkultovnějších kapel žánru Skinny Puppy.

Hudba starých mistrů bere na Slovensku stále dech a podíl na tom má svou letitou podporou a vydavatelsky vždy dotaženou prací i label Aliens Production. Ten nahrávku Insomnicons přinesl jako první letošní švih do své pestré a zajímavé kolekce česko-slovenské i mezinárodní, nejen temné a tvrdé experimentální elektroniky.

Info

Last Influence of Brain – Insomnicons (Aliens Production, 2020)
album na Bandcampu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.