Články / Recenze

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl | Články / Recenze | 02.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Zpěvák a multiinstrumentalista Aaron Richard Bruno je zvláštní pavouk. Vedle Awolnation založil skupiny Under the Influence of Giants a Home Town Hero, s nimiž se ochomejtá mezi indie rockem, postgrungem i electropopem, jako by pořád hledal, kde je jeho parketa. Tomu, že jde především o sílu jeho osobnosti a jeho vize, odpovídají i personální rošády Awolnation. Od jejich založení v roce 2009 se v kapele vystřídalo 14 hudebníků. Situace je o to komplikovanější, že singl Sail hned z první desky Megalithic Symphony (2011) se Awolnation už nikdy nepodařilo zopakovat a vévodí jejich youtubovým statistikám s více než tři sta miliony zhlédnutí. Nevystřídala počáteční euforii frustrace? Odpověď hledejme na nové nahrávce Angel Miners & the Lightning Riders.

Je pozoruhodné, jak může být tak nevyhraněná kapela přijímaná fanoušky z různých koutů světa. Vysvětlením může být leda to, že dnešní posluchač uvyklý na singly, videa, jednotlivé tracky, maximálně ípíčka vlastně vůbec netouží po ucelené dlouhohrající desce. Že Angel Miners & the Lightning Riders jako celek nedává smysl? No a co. Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina. Jistě, občas mu z toho vypadnou cajdáky hustší než převařený pudink, jindy je jeho pokus o chytlavost přelitý takovou barokizující pompou, až to pěkné není, ale nikdy z toho není primitivní nebo nedodělaná pitomina.

Awolnation si skladatelsky věří a často jdou na hranu i co se týče stopáží, čtyřminutové písničky jsou pravidlem. Střední tempo skladeb tomu sice nahrává, ale je nutné přijmout i nemalý díl autorské sebevzhlíživosti, abyste vydrželi až do konce. Pomáhá dramaturgie nahrávky, která ví, kdy vytrhnout z přehnaného klidu. Pomalou taneční, bezmála barovou skladbu (Slam) střídá takřka dancepunkový dupák (Mayday!!! Fiesta Fever), na místě je sluníčkové indýčko včetně protivného vytleskávání i pohvizdování (Lightning Riders) i děsivě nezáludný singalong středoškolské kapely (Pacific Coast Highway in the Movies) anebo zvláštně roztahaná, uřvaná upalovačka (Half Italian).

Jak tenhle dobrodružný poslech uzavřít? Na mysl se derou hlášky o tom, že Aaron Bruno má evidentní poruchu pozornosti, jen si nejsem jistý, jestli jí trpí, nebo pěstuje… Angel Miners & the Lightning Riders není špatné album, ale není to ani dobré album. Je to bizarní kaleidoskop, který nemá jednoduše popové ambice, na to je příliš složitý a samožerný. Ostatně produkce a nápaditá aranžmá je to, co vás může přinutit k opakovanému poslechu. A to není málo. Nakonec se taky můžete přistihnout při tom, že desce věnujete daleko více času, než byste chtěli. A nebudete u toho frustrovaní. Spíš roztomile zaskočení.

Info

Awolnation - Angel Miners & the Lightning Riders (Better Noise, 2020)
album na Spotify

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.