Články / Recenze

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři a tato nahrávka vznikla právě 1. října loňského roku. V Japonsku se tehdy potkali čtyři špičkoví improvizační a experimentující hudebníci, jejichž mezinárodní obsazení vytvořilo takřka dvacetiminutové hudební putování. To začíná jako noční procházka japonskou zahradou. Atmosféricky nasvícená krajina, jezírka, kachničky. Zdánlivý poklid ale prosekávají zvuky tvorů, skrytých někde za rohem, někde ve tmě. Připomíná to atmosféru kultovního japonského filmu Kruh, když se pustí páska. My ale zůstáváme v klidu. Tento zvukový příběh jako horor určitě nekončí.

Jednoskladbové EP Kannazuki vzniklo v tokijském klubu a studiu Nanahari a pod jeho zvukem je podepsaný nejen ceněný americký kytarista Dustin Wong se svou kytarou i syntetizérem. Jen výčet aktivit tohoto hudebníka je velmi pestrý a jedním z projektů, kterým se Wong věnuje poslední dobou, je spolupráce s japonskou zpěvačkou a někdejší hvězdou stylu šibuja-kei jménem Takako Minekawa. Tu dnes více zajímají experimenty a na albu zní její hlas i syntetizér. Dvojice pak spolu tvoří natolik zajímavý sound, že si ji jako hosty svých letošních tour berou třeba Animal Collective či Mac DeMarco. Další dvojicí, kterou váže rovněž několik hudebních spoluprací, je japonská zpěvačka Haco a český experimentátor Jára Tarnovski (Gurun Gurun, IQ+1, Wabi Experience a další). Tarnovski zde pracoval s elektronikou a efekty, Haco obohatila nahrávku svým hlasem i prací se samplerem.

Čtveřice pojala svůj improvizační dialog poklidným způsobem. Zdánlivý klid ale prolínají neustálé změny používaných zvuků a mění se také nálada a vývoj celé hudební kompozice. Ta přináší lehce nervní a hašteřivé okamžiky i chvíle zcela uvolňujícího a unášejícího klidu. Některé nástroje a souhry zvuků zní pospolu i delší čas, aby se pak vyvinuly v další obrazec nekonečné mozaikovité koláže, malované poklidnou a promyšlenou prací improvizátorů.

Na albu tak vedle sebe zní zcela přirozeně konkrétní zvuky, hlasy, melodie, harmonie, těkavé okamžiky i ambientní poklid a jemné dronovitě abstraktní shluky. K tomu je zde ztrácející se v mlze a znovu se vynořující Tarnovského moog. Když se objeví jeho monotónní zvuk, zní to, jako když ve vedlejším pokoji hraje něco temného a zároveň uklidňujícího.

Muzikanti ještě zvažovali, zda album doplnit o další skladby. Nakonec ale zvítězila myšlenka nechat jeden čistý zachycený okamžik. Skladba Kannazuki pak ale prošla finálním mixem, který Dustin Wong udělal ve svém losangeleském studiu, master provedl Tarnovského kolega z Gurun Gurun Ondřej Ježek, album vydal nový londýnský label Warm Winters Ltd.

I přes to, že skladba prošla postprodukcí v podobě závěrečného mixu, zní po celé ploše velmi živě. Stejně komunikativně se otevírá i vstříc posluchači, který přistoupí na tuto hru. Vplout do originálních zvuků i tradičních hudebních nástrojů, užívat si jejich nečekaná setkání a ve finále zjistit, že čtyři špičkoví improvizátoři spolu takto živě vytvořili další originální a ojedinělou hudební skladbu.

Info

Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski – Kannazuki (Warm Winters Ltd., 2019)
bandcamp projektu

cover art © Sam Balfus

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace