Články / Recenze

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři a tato nahrávka vznikla právě 1. října loňského roku. V Japonsku se tehdy potkali čtyři špičkoví improvizační a experimentující hudebníci, jejichž mezinárodní obsazení vytvořilo takřka dvacetiminutové hudební putování. To začíná jako noční procházka japonskou zahradou. Atmosféricky nasvícená krajina, jezírka, kachničky. Zdánlivý poklid ale prosekávají zvuky tvorů, skrytých někde za rohem, někde ve tmě. Připomíná to atmosféru kultovního japonského filmu Kruh, když se pustí páska. My ale zůstáváme v klidu. Tento zvukový příběh jako horor určitě nekončí.

Jednoskladbové EP Kannazuki vzniklo v tokijském klubu a studiu Nanahari a pod jeho zvukem je podepsaný nejen ceněný americký kytarista Dustin Wong se svou kytarou i syntetizérem. Jen výčet aktivit tohoto hudebníka je velmi pestrý a jedním z projektů, kterým se Wong věnuje poslední dobou, je spolupráce s japonskou zpěvačkou a někdejší hvězdou stylu šibuja-kei jménem Takako Minekawa. Tu dnes více zajímají experimenty a na albu zní její hlas i syntetizér. Dvojice pak spolu tvoří natolik zajímavý sound, že si ji jako hosty svých letošních tour berou třeba Animal Collective či Mac DeMarco. Další dvojicí, kterou váže rovněž několik hudebních spoluprací, je japonská zpěvačka Haco a český experimentátor Jára Tarnovski (Gurun Gurun, IQ+1, Wabi Experience a další). Tarnovski zde pracoval s elektronikou a efekty, Haco obohatila nahrávku svým hlasem i prací se samplerem.

Čtveřice pojala svůj improvizační dialog poklidným způsobem. Zdánlivý klid ale prolínají neustálé změny používaných zvuků a mění se také nálada a vývoj celé hudební kompozice. Ta přináší lehce nervní a hašteřivé okamžiky i chvíle zcela uvolňujícího a unášejícího klidu. Některé nástroje a souhry zvuků zní pospolu i delší čas, aby se pak vyvinuly v další obrazec nekonečné mozaikovité koláže, malované poklidnou a promyšlenou prací improvizátorů.

Na albu tak vedle sebe zní zcela přirozeně konkrétní zvuky, hlasy, melodie, harmonie, těkavé okamžiky i ambientní poklid a jemné dronovitě abstraktní shluky. K tomu je zde ztrácející se v mlze a znovu se vynořující Tarnovského moog. Když se objeví jeho monotónní zvuk, zní to, jako když ve vedlejším pokoji hraje něco temného a zároveň uklidňujícího.

Muzikanti ještě zvažovali, zda album doplnit o další skladby. Nakonec ale zvítězila myšlenka nechat jeden čistý zachycený okamžik. Skladba Kannazuki pak ale prošla finálním mixem, který Dustin Wong udělal ve svém losangeleském studiu, master provedl Tarnovského kolega z Gurun Gurun Ondřej Ježek, album vydal nový londýnský label Warm Winters Ltd.

I přes to, že skladba prošla postprodukcí v podobě závěrečného mixu, zní po celé ploše velmi živě. Stejně komunikativně se otevírá i vstříc posluchači, který přistoupí na tuto hru. Vplout do originálních zvuků i tradičních hudebních nástrojů, užívat si jejich nečekaná setkání a ve finále zjistit, že čtyři špičkoví improvizátoři spolu takto živě vytvořili další originální a ojedinělou hudební skladbu.

Info

Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski – Kannazuki (Warm Winters Ltd., 2019)
bandcamp projektu

cover art © Sam Balfus

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.