Milan Holeček | Články / Recenze | 16.12.2017
Islaja, dříve finská freak-folkařka, v posledních letech spíše berlínská elektronická písničkářka, je tu s novým, v pořadí šestým studiovým albem Tarrantulla.
Label Svart uvádí, že je podobně eklektické, jako její předchozí tvorba, ona sama říká, že každá její nahrávka je jiná. Tak jednoduché to ale není. Samozřejmě: Islaja mění barvy, alba mají různá pojetí, nicméně rozdíly mezi nimi připomínají rozdíly mezi různými kolekcemi jednoho malíře, s vědomím jeho vnitřní umělecké jednoty. A v případě Islaji to není dáno jen nezaměnitelným zpěvem, ona je vlastně taky malířkou (jako mnoho hudebníků-malířů a malířů-hudebníků) a jako taková zvládá dokonale kompozici. Její písně se nikdy neztrácí v mlze, což je častým problémem instrumentalistů ovládajících hru, ale neschopných rozvinout píseň nebo ji ukončit v pravou chvíli. Islaja je ovšem uměřená a citlivá skladatelka.
Tarrantulla zní jako kompilace oblíbených Islajiných písniček, kterou jste si sami vytvořili, postavená na minimalistické elektronice, tu ambientní, tu taneční. Prací s vokály, harmoniemi a drony připomíná své rané nahrávky vydané Fonalem, což pramení převážně z melodiky finštiny, vracející se po posledním albu SUU, které bylo celé anglicky. V písních jako Sa╠łvel mun suussa nebo Sun luona taas zpívá neskonale něžně, v Emosein zní vokální harmonie spíše jako ze střední Afriky než Skandinávie. Taneční potenciál vykazuje Tactile Material, osmdesátkový hit, který jako by vypadl z tehdejší MTV (viz ujetý videoklip s titulky pro hluché).
Tahle skladba je vůbec jedna z Islajiných nejlepších, navíc její sdělnost posiluje použitá angličtina. Taktilní materiál je obecně srozumitelnější než slova z úvodní písně Ghost from the Future: „Duchu z budoucnosti, dej nám, prosím, znamení! Dotkni se našich rukou a ramen! Dej nám vědět, že jsi!“ Jestli se ozvou duchové, je otázka, ale že máme Islaju, to víme dobře.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.