Články / Recenze

„It's never going to stop!“ (Brand New)

„It's never going to stop!“ (Brand New)

Jiří Mališ | Články / Recenze | 21.12.2017

OHODNOŤTE DESKU

Kdo v tomto tisíciletí zabředl do žánru emo, určitě narazil na Brand New. Newyorská čtveřice se v roce 2001 představila jako poppunkový výstřelek, aby o dva roky na Deja Entendu všechny šokovala nadějeplným pohledem na životní strasti. Překvapení čekalo fanoušky i na The Devil and God..., kde Brand New dali náctiletému vzteku rovnou biblické proporce. Po vydání experimentální desky Daisy následovalo osmileté čekání na finále ságy.

Finále? O konci kapely se mluví hned v první větě úvodní skladby Lit Me Up, kdy posloucháme pacientku psychiatrie vyprávět sen o konci čtyřsethodinové terapie – odkaz nejen na dobu, kterou kapela dost možná v minulých letech strávila ve studiu, ale i na zátěž, jež tvorba nové desky představovala. Ponurá atmosféra skladby samotné vzbuzuje nejistotu a strach, popisy hořících pochodní připomínají obrazy z nedávných událostí v americkém Charlottesville a správnost předpovědi bohužel nepřekvapuje. Nábožensky motivované násilí se vrací, na což frontman Jesse Lacey naráží zmínkou o upalování čarodějnic v Salemu. Pomalé tempo střídají v následující Can't Get It Out energické kytary à la Weezer nebo Pixies. Lacey se vyjadřuje k autorskému bloku, který dlouho odkládal tvorbu nového alba, a také říká, proč nevydávají veselé skladby. Už dlouho se ví, že hrát v Brand New není radost a verš „I hope that we can eject soon“ potvrzuje touhu vše ukončit.


Úvodní dvě skladby vystihují většinu alba, jehož texty o náboženství, depresi a konci kapely protkávají na první pohled nesouvislé samply a mezihry. Ale nebyli by to Brand New, kdyby všechno nemělo hlubší význam. Po vzoru Coheed and Cambria se všude objevují reference na předchozí tvorbu kapely; odkazu na Limousine, Seventy Times 7 a Daisy na konci In the Water si všimne každý fanoušek, ale když i v nejslabší část alba, akustické Could Never Be Heaven, objevíte připomínku At the Bottom, otevře se před vámi vábivý, hluboký příkop dědictví osmnáctileté kariéry. Instrumentálně si kapela dovoluje hrát jako jejich hrdinové z dospívání a hrubší přístup ke kytarám připomene grungeové devadesátky, zatímco baladičtější části zase Modest Mouse.

Osobitost zde nakonec čiší z každé skladby, nukleární válka v textu 137 působí bezútěšně, zatímco téma puritánství v Desert vzbuzuje vztek. Závěrečná Batter Up je pomalu vyhasínajícím plamenem pochodně, kterou předávají kapelám, jež je budou následovat. „It's never going to stop“ – díky Julien Baker nebo Foxing tu emotivní hudba bude pořád. Brand New toho ale mají dost – a loučí se s grácií. Science Fiction perfektně shrnuje celou diskografii, která celý žánr převedla přes dvě dekády hibernace.

Info

Brand New - Science Fiction (Procrastinate! Music Traitors, 2017)
www.brandnewofficial.bandcamp.com/album/science-fiction

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.