Články / Reporty

Iva Bittová – one woman orchestra

Iva Bittová – one woman orchestra

Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.09.2013

Iva Bittová v Rock Café, téměř odporující si spojení. Vždyť multiinstrumentalistka se v pražských klubech příliš často neobjevuje, spíše bychom ji v posledních letech našli na prknech honosných koncertních sálů.

Tomu pravděpodobně odpovídala i návštěvnost. Že by éra, kdy byly plakáty k vidění na každém rohu, končila? Jenže šetřit se v tomto případě nevyplácí. Ačkoliv vyšlo nové album Bittové už na jaře, a to u prestižního mnichovského vydavatelství ECM, oficiální představení proběhlo v podstatě až právě zde, v tmavém podzemním prostoru. Oznámení produkce na stěnách, prosící o zachování komorní atmosféry, nebylo třeba. Návštěvníci vyčkávali v napjatém tichu, špendlík by býval byl slyšet dopadnout.

Bittová si vystačila tentokrát sama, partnery jí byly jen africké drnkátko a nezbytné housle. Zvonivé tóny kalimby celý večer zahájily. Jednoduchý nástroj oblíbený u dětí v Iviných prstech ožívá až zázračně, housle však nezahálely dlouho a brzy se přidal i hlas. Trylky i hloubky, vibrato, které drnčelo sálem, až se ztišilo do ševelení větru. Bittová vykouzlila téměř domáckou atmosféru, s publikem živě komunikovala a snažila se ho vtáhnout do svého světa. Dlužno dodat, že úspěšně.

Jak sama glosovala, nahrávky pro EMC bývají plné prostoru a spíše pomaleji plynou, zpěvačka se však pro ten večer rozhodla být trochu neposlušná a zakomponovala jednotlivé Fragmenty z alba do celku, proplouvala žánry, barvami i jazyky. To vše s naprostou přirozeností, ale zároveň milou svéhlavostí a špetkou jiskřivého bláznovství, které by měla každá divná slečinka znát. A opravdu, mezi úseky improvizací jste mohli zachytit ohlasy jejích starších nahrávek, od lidových písní, které známe ze spolupráce s Hradišťanem či Škampovým kvartetem, po současnou desku. Z Moravy jsme se přesunuli textem I am I Gertrude Steinové do Států, angličtinu střídala romština, přes španělské variace jsme skončili zpět na Moravě.

Zakončení opět s kalimbou přímo mezi příchozími jen potvrdilo, že velké hvězdy netrpí hvězdnými manýry. I přes pobídku se diváci přidávali ke zpěvu sice jen velmi opatrně, ale každý se snažil alespoň si pobrukovat. Snad by nesmělost opadla rázněji, kdyby zazněly klasiky jako Zelený víneček či Uspávanka.

Přídavek byl obligátní. Vrátili jsme se opět do Nového světa v jazzovém standardu My Funny Valentine, sedmdesát minut uplynulo tak rychle, až se zdálo, že jsme prožili jen milý noční sen...

Info

Iva Bittová
22. 9. 2013, Rock Café, Praha

Foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace