Články / Reporty

Jacob Collier bez kapely, zato s plným Sonem

Jacob Collier bez kapely, zato s plným Sonem

Karolina Veselá | Články / Reporty | 01.11.2022

Koncertní šňůra Jacoba Colliera spojená s vydáním třetí desky jeho projektu Djesse byla covidem i dalšími okolnostmi odložená tak, až přijel Collier místo s kapelou sám. Změnil se také obsah koncertu a slibovanou Djesse vol. 3 nahradily pianové covery. Zklamání při čtení informačního mailu bylo nemalé, někteří vrátili koupené lístky. Nakonec se ale Sono Centrum v rámci podniku JazzFestBrno stejně vyprodalo a na umělce čekal dav nadšenců rozhodnutých si koncert bez ohledu na cokoliv užít.

Collier neztrácel čas a hned po oficiálním začátku doslova vběhl na scénu. Ne k nachystanému pianu a dalším nástrojům, ale přímo před lidi. Svým tělem udal rytmus, publikum rozdělil na sekce a rozdal role. To se tleskání, dupání a zpívání ochotně ujalo, přeci jenom na Collierových koncertech je potřeba s interakcí počítat. Umělec celý koncert zapojoval diváky do stavby písní, hyperaktivně pobíhal po scéně a snažil se ze všech v sále vytvořit jedno tepající těleso.

S výběrem písní vsadil tak trochu na jistotu, každý si přeci na koncertě rád zabrouká. Tady bylo dokonce žádoucí se do zpěvu opřít, a to hned v úvodní We Will Rock You. Zdá se to jako laciná volba, těžko se ale popisuje, jakým způsobem Collier skladby přetváří. Dokáže v nich totiž zachovat to ikonické, hitové, přidává ale něco ze sebe, obohacuje harmonii o nepředstavitelné postupy a pohrává si s melodií jako s plastelínou.

Po druhé skladbě Can’t Take My Eyes Off You hudebník vysvětlil, že dovézt celou kapelu do Brna bylo logisticky nemožné, jelikož tímto koncertem startuje šňůru, kterou potáhne až do Vánoc. Pokud v někom ještě přetrvávaly výčitky a pochybnosti, musely se rozplynout. Londýňan totiž neoplývá pouze absolutním sluchem a jedinečným talentem, ale také uvěřitelnou skromností a srdečností. Vše odpuštěno.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Zbytek koncertu se nesl v podobném duchu. Zazněly písně jako All at Sea, Fix You nebo Human Nature, také jeho autorské All I Need a The Sun Is in Your Eyes. Většina skladeb byla, jak tomu název nejnovějšího live alba napovídá, u piana, doprovázel se také na kytaru nebo harmonizér. Zážitek umocňoval až pokojíčkový zvuk vymazleného sálu, a jelikož byl zrovna Halloween, doplnil Collier svou tematickou košili a ponožky plyšovou dýní na hlavě, se kterou se objevil na první z přídavků.

Tím byla opět improvizovaná píseň s publikem, u které hudebník nepůsobil ani trochu křečovitě nebo afektovaně. Společné zpívání si užíval stejně jako nadšené publikum a celý večer by se dal shrnout do dvou slov – pure joy.

Info

JazzFestBrno: Jacob Collier (us)
31. 10. 2022 Sono Centrum, Brno

foto © Tomáš Hála

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace