Články / Rozhovory

Jakub Němeček (Aerovod): Zažíváme nejlepší momentum

Jakub Němeček (Aerovod): Zažíváme nejlepší momentum

Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 29.03.2021

Koukáte ještě na televizi? Ale ne… I takový Aerovod nabízí online ke zhlédnutí a stažení stovky filmů. Patří pod distribuční společnost Aerofilms a jeho popularita i nabídka v posledních měsících bují. V loňském roce dokonce desetinásobně zvýšil počet svých předplatitelů. Může za to pandemie nebo touha po sledování kvalitních snímků? Ptáme se dramaturga platformy Jakuba Němečka, který nám řekne i o svých aktuálních filmových radostech.

Jak se daří Aerovodu v současnosti, co udělal s vašimi aktivitami a celkovou strategií poslední rok?
Naše online platforma v těchto měsících zažívá své nejlepší momentum. Za poslední rok se nám podařilo nakoupit spoustu kvalitních filmů a fakticky zdvojnásobit jejich množství. Je to hlavně díky stále sílícímu zájmu diváků a poptávce po online filmovém obsahu. To nám zároveň umožňuje dále investovat do technologického a obsahového rozvoje a zaměřovat více pozornosti na online aktivity.

Které aktivity to jsou?
Pro Aerovod jsme toho v posledních měsících udělali poměrně hodně. Proběhlo u nás několik online filmových festivalů, investujeme do nákupu filmů, pracujeme na nových aplikacích pro Smart TV a zapracováváme připomínky našich zákazníků. Tým lidí ze zavřených kin zase pracuje na projektu Moje kino LIVE, který emuluje návštěvu kamenného kina doplněnou o filmové úvody, hosty k filmům a sdílený divácký zážitek ve společném chatu.

K Aerovodu patří pražská kina Aero, Světozor a Bio Oko, brněnská Scala a Bio Central v Hradci Králové. Jaký je vůbec vztah mezi Aerovodem a těmi kiny?
Aerovod byl dlouhá léta pouze rozšířením bitevního pole našich kamenných kin a od začátku je s nimi v úzkém propojení. Sdílíme stejný typ diváka, komplementárně se dramaturgicky doplňujeme a společně nabízíme poměrně širokou nabídku zážitků. Naše kina jsou s výjimkou krátké letní přestávky už přes rok zavřena a na ně současná situace dopadá velmi tvrdě, ale právě díky Aerovodu a projektu Moje kino LIVE jsme s našimi diváky stále v úzkém kontaktu.

Počítáte s tím, že kinům pak budete muset nebo budete schopni nějak pomoct? Nebo předpokládáte, že lidi hladoví po velkém plátnu automaticky obsadí kina, tedy až to bude možné?
Pokud můžu soudit jen podle sebe, tak hlad nejenom po kinech bude enormní. Pokud se nám podaří zajistit dostatek nového obsahu a lidi se u nás budou cítit bezpečně, tak věřím, že lidé ještě na ty skvěle prožité časy v kinosálech nezapomněli. Za první tři měsíce roku 2020 jsme zažívali divácky a tržebně nejlepší období, takže je snad na co navazovat. Nějaká smutná bilance v podobě zavřených (nejenom) kin nás přesto asi čeká. Já osobně se taky dost těším na návrat na klubový dancefloor za hlasitou hudbou a společným zážitkem, který žádný stream nenahradí.

Aerovod nabízí předplatné, zakoupení filmu nebo jeho stažení. Jak to vypadá poměrově, o co je největší zájem? Dříve se hodně stahovalo, vidím to hlavně z hlediska hudby a hudebních kanálů, dneska jedou streamy. Je to tak i na vaší platformě?
Snažíme se nabídnout co nejširší možnosti konzumace obsahu, protože každý divák má specifické návyky a na filmy chce koukat po svém. Máš pravdu, že dnes se většina obsahu streamuje – je to jednoduché, rychlé a některá zařízení jako televize nebo tablety ani download prakticky neumožňují. Nicméně máme poměrně velkou poptávku i po klasickém downloadu. Zdaleka nejpopulárnější možností je ale předplatné, kde jeden měsíc vychází finančně zhruba jako lístek do kina a odemyká knihovnu cca 500 filmů.

Když se dívám do vaší nabídky - co rozhoduje o tom, který film bude v nabídce v rámci předplatného a za který si musím ještě připlatit?
Toto je poměrně složitá problematika, pokusím se ji popsat jen ve zkratce. Každý film má svůj životní cyklus rozdělený do specifických časových “oken”. Nejdříve bývá festivalové uvedení, pak kino, poté film vychází na DVD a vstupuje na placené VOD a teprve s uvedením v TV je často možné filmy uvést i pro předplatitelská VOD. My chceme nabízet co nejvíce kvalitních filmů legálně co nejdříve, proto jsou některé nejdříve dostupné pouze za přímý poplatek a teprve později je nabízíme předplatitelům. Takhle ten business funguje a takhle jsou často nastaveny smlouvy s producenty, distributory a dalšími hráči.

Máme po udílení cen filmových kritiků i Českých lvů - odráží se nějak zásadně tyhle akce na „obratu” Aerovodu? Anebo jinak - nominované české filmy jste nabízeli ke zhlédnutí ještě před vyhlašováním cen. Odpovídal divácký zájem oceněným ze strany kritiků a filmové akademie, lze tam najít nějakou souvislost?
Obě ceny slouží hlavně ke zlepšení povědomí a prestiže nově natočených filmů, takže není divu, že se zájem o tyto filmy u nás projevil. Poptávku ze strany diváků ale spíše než počet cen ovlivňuje hlavně jejich povědomí o daném filmu, reklamní kampaň a reference od jejich známých, kteří už film viděli. Letos nicméně pohled kritiků koreluje s diváckou poptávkou.

Na jakých základech je postavená dramaturgie, kdo a jak vybírá filmy, které rozšíří vaši nabídku?
Filmy si selektujeme sami a částečně se naše dramaturgie kryje s tím, co uvádíme v kinech. Protože si to ale na rozdíl od kin s jedním sálem můžeme dovolit, dáváme větší prostor menším filmům, mladým českým tvůrcům či okrajovějším žánrům a dokumentům. Naší hlavní výhodou oproti velkým hráčům je to, že je naše nabídka podrobena kritičtější selekci a není tak lehké se v ní ztratit a být paralyzován volbou.

Co přesně znamená, že je podrobena kritičtější selekci? Že se na tom podílí více lidí? Nebo že spolupracujete s externisty typu filmoví vědci?
Dramaturgii mám primárně na starosti já sám a je to kombinace toho lepšího, co je k dispozici, a toho možného, co nám producenti a distributoři nabídnou. I ve světě VOD je poměrně těsno a konkurenční platformy a majitelé práv si často své obsahy nechávají primárně pro své diváky.

Když se dívám na nabídku Aerovodu, vedle mediálně propíraných titulů máte i ty méně známé, mám na mysli české filmy, třeba o titulu D2: Vlakem až na konec světa moc diváků asi neví. Na jaké promo sázíte v této době, co se vám osvědčilo?
Je to podobné jako v běžném kino provozu. Když máte loajálního diváka, který věří vaší dramaturgii, tak samotná přítomnost vybraného filmu v programové nabídce je pro mnohé dostačující záruka. Jinak nám velmi dobře fungují základní komunikační kanály jako newsletter nebo Instagram, kterým dáváme mnoho péče.


Jak je na tom český film obecně? Třeba ve srovnání třeba se slovenským nebo polským, jak to vidíte coby distributor?
Netroufám si na nějaké velké hodnocení. Točíme toho poměrně hodně, čeští diváci mají o české filmy zájem a na tržbách v kinech je to dlouhodobě vidět. Na druhou stranu reputace a povědomí o naší produkci v zahraničí není valná a úspěchy na áčkových filmových festivalech jsou spíše výjimečné. Když to srovnám s jinými zeměmi ve východní nebo jihovýchodní Evropě, máme na čem pracovat. Polsko je pak vedle nás úplná filmová velmoc s pravidelnými úspěchy na festivalech.

Čím to je? Nechci žádné hluboké analýzy, spíš pohled člověka z praxe? Nefunguje státní podpora, tuzemské filmové školy nebo možnost uplatnění originálních tvůrců v praxi?
Já se pohybuju až na druhém konci celého procesu, a to je distribuce a doručení filmu divákovi. Problém na úplném začátku je podle mně v podfinancovaném developingu filmů, nedostatku kvalitních scénářů a někdy i odvahy protlačit okrajovější nebo autorštější projekty do realizace. Státní podpora a školy tu fungují podle mně docela dobře, ale výsledky v podobě úspěšných filmů na festivalech tu v porovnání s jinými zeměmi zkrátka nevidím.

Který z českých filmů za poslední rok oslovil tebe?
Výborný je například debutový dokument Jindřicha Andrše Nová šichta, společensky přínosný a skvěle zprodukovaný film V síti anebo završení videoartové folkcorové trilogie Petra Šprincla Morava, krásna zem III.


Předpokládám, že sleduješ streamovací platformy typu Netflix, HBO a další z vlastního potěšení, ale i z profesionálního zájmu. Které pořady jejich vlastní výroby považuješ za mimořádné? Dej nám nějaké tipy...
Čistě subjektivně jsem si nejvíc užil antropologickou dokusérii Jak na... s Johnem Wilsonem o různých aspektech života v New Yorku a jak ji vidí lehce autistický autor s kamerou proklatě vysoko. Filmařsky nejdál zašel režisér Steve McQueen v sérii Sekerka otevírající témata britských imigrantů tmavé pleti, jejich systematického utlačování a cestě k sebeurčení a základní lidské důstojnosti. No a čistý guilty pleasure byla ruská pandemická survival série K jezeru, která se velmi ne(hezky) trefila do současné reality. Brečel jsem u Moje učitelka chobotnice a už čtyřikrát jsem viděl film První kráva asi nejlepší americké režisérky současnosti Kelly Reichardt.

Podle čerstvých zpráv Američani věří na rychlé očkování a některé premiéry se prý nebudou dále odkládat. Slibujete si od toho něco? Anebo takových oznámení už bylo a ještě bude?
Naše malá distribuční společnost, kamenná kina a ostatně i samotný Aerovod je závislý na přísunu nových filmů. Filmový business je ale obrovský kolos složený z mnoha hráčů a bude hodně těžké tento stroj zase rozpohybovat tak, jak si to pamatujeme z předpandemických časů. Dokud to nebude stoprocentně bezpečné, neotevře většina kin z většiny světových teritorií a nebude možné např. prodávat občerstvení, což je pro mnoho řetězců nepřekvapivě mnohem lepší deal než prodávat vstupenky, takže si od toho zase tak moc neslibuju. Čili já jsem opatrný a očekávám zlepšení a dobré zprávy z Ameriky spíše později.

Jaký bude model kina budoucnosti, co náš čeká za rok a dál? Budou to hybridní modely, kombinace živých kin pro fajnšmekry a onlajnového vysílání?
Jsem přesvědčený, že na tradici setkávání se a společné fascinaci filmem se nic zásadního nezmění a kina tady budou i nadále. Důležitý moment bude citlivé vnímání svých diváků, budování komunity a přinášení zážitků, které displej počítače nikdy nepřinese. VOD platformy a online vysílání už nám tu zůstanou a budou dále růst – divák z toho všeho ve výsledku může pouze profitovat.

Info

Aerovod
web platformy

foto © archiv kina

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Simon Reynolds: Zachycovat módu v pohybu

Karel Veselý 30.11.2021

Pokud jde o alternativní hudbu, těžko bychom v posledním čtvrtstoletí našli vlivnějšího publicistu, než je Simon Reynolds. Rozhovor.

Jacob Kirkegaard: Kremace, nebo rozklad, toť otázka

Václav Adam 09.11.2021

Dánský umělec Jacob Kirkegaard uvede dílo Opus Mors, zachycující v detailech zvuky, které člověk už sám běžně neuslyší, jelikož už je mrtvý... Rozhovor.

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Peter „Ryby“ Rybár: Pravý underground je charita

Richard Kutěj 07.09.2021

Jak funguje slovenský undergroundový label, kterému se daří držet krok se světem, jak vypadaly devadesátky na dark elektronické scéně? Nejen o tom je tento rozhovor.

Tomm Prochazka (Dirty Old Dogs): Umět nechat odejít to krásné

Jiří Přivřel 31.08.2021

O inspiracích a tvůrčím procesu, který vedl ke vzniku alba, jsme si povídali s frontmanem Tommem Prochazkou.

Filip Kubelka (Fraj): Absentuje tu tradícia navštevovať festival tohto typu

Jarmo Diehl 24.08.2021

Znáte slovenský region Gemer? Dobrá příležitost, jak ho poznat, se naskytne tento víkend, kdy se v Rimavské Sobotě odehraje festival Fraj.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace