Články / Recenze

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 23.07.2019

Přišli jsme v černém
Společně lesem
Přišli jsme nocí
Srdcem opět sem

Prosté hudební album se někdy může změnit v jakýsi umělecký testament. Může se stát konzervovanou kolektivní vzpomínkou, která je v omezené míře distribuována mezi ty, kteří chtějí naslouchat, chtějí být součástí. Tak je to s nahrávkou Společenství, jež vzešlo z uskupení s primitivně emblematickým názvem Černý kov.

Album je záznamem části hudebního putování skupiny přátel, metalových muzikantů, sdružených v Kruhu souznění duší, kteří se objevili v dlouhé řadě dalších projektů. Nahrávky vznikly mezi lety 2006 až 2018 na rozličných místech spjatých s existencí Kruhu. A není jen prostým CD, ale i artefaktem, originálem. Nosič samotný je totiž posílán v obálce, kde se nachází částečky z míst, kde vznikalo. Na posluchače se tak vysype jehličí, kosti i uhlíky. Kus plastu s hudební stopou si tak sebou nese svůj originální genius loci.

Upřímnou řečí
Společným slovem
Sami se sebou
A sami za sebe

Společenství je prosycené duchem severského black metalu, dravého, ale přesto melodického. Zvuková kvalita, jak se dá očekávat ze způsobu nahrávání na různých místech a za různých podmínek, je poněkud kolísává (snad jen závěrečná bonusová Zima je už lehce za hranicí poslouchatelnosti kvůli své zahuhlanosti), je však překvapivě čitelná a dynamická. Zvuková nedokonalost je však zřejmým dědictvím celého konceptu a záměrem, na který je třeba přistoupit. Působivost nahrávky tak může být, bez znalosti obtížně přenositelného kontextu, poněkud obroušena.

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody. Ale posluchače, stejně jako je to ve videoklipech tohoto projektu, nechává stát jaksi daleko od plápolajícího ohně, ve stínech stromů. Cílí hlavně na sebe, na poučenou komunitu, dovnitř kruhu. Koncept, pevná vnitřní svázanost i hudební kvality vedou k tomu, že máme tu čest s jednou z nejzajímavějších žánrových nahrávek za poslední dobu.

Info

Černý kov – Společenství (Beyond Eyes, 2019)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.