Články / Reporty

Kalamáry Vary: Ve jménu Otce amen

Kalamáry Vary: Ve jménu Otce amen

Jaroslav Kejzlar | Články / Reporty | 07.07.2019

Ocenění jsou rozdána, kinosály se vylidnily a po desetidenním maratonu zbyla před branami potemnělého Thermalu už zase jenom spoušť odpadků. Konec festivalu je vždy poněkud hořko-sladký. V rámci ohlédnutí za jeho 54. ročníkem je teď příležitost zaměřit se na film, který ze západu Čech odjíždí s Křišťálovým glóbem pro celkového vítěze.

Marek Eben při závěrečném vyhlašování nejprve zavtipkoval o osmaosmdesátileté Jiřině Bohdalové a jejím nočním tanci v proslulém Becher baru. Pak opakovaně zval na podium porotu dokumentární soutěže, která v rozpacích stála už dobrou minutu za ním, a nakonec z jeho úst vzešla ta nejpodstatnější, pro mnoho diváků překvapivá zpráva, a to že nejlepším filmem se stalo drama Otec.

Ve snímku bulharské režisérské dvojice Kristina Grozeva a Petar Valčanov přijíždí Pavel na pohřeb své matky, kde se shledává se svým otcem Vasilem, jehož smrt velmi zasáhla. Oba protagonisté jsou naprosto rozdílní a nechtějí se jeden druhému přizpůsobovat. V jejich hádkách se postupně odrážejí nejen hořkosti rodinných vztahů, ale i složitá minulost dříve komunistického Bulharska. Pavel se kvůli otcově sebedestruktivitě, při níž se melodramaticky snaží vyrovnat se smrtí ženy, vydává za hranice vlastní trpělivosti. Film sám o sobě melodramatický není, je spíš komorním hledáním cesty k překonání komunikační bariéry uvnitř rodiny.

Otcovo ocenění je vlastně smysluplným vyústěním letošní přehlídky, na níž se objevilo velké množství mezigeneračních témat a filmů o těžkostech vztahů mezi rodiči a dětmi. O nesnázích rodičovství pojednává i další oceněný snímek, německá Lara, zaměřuje se na ně další zástupce Hlavní soutěže, slovensko-české drama Budiž světlo, ale taky snímek Caseyho Afflecka Světlo mého života, dokument Martina Marečka Dálava nebo úspěšný animovaný film Darii Kashcheevy Dcera.

Otec přitom po dobu festivalu neměl zrovna velké ohlasy a na novinářské projekci ani nezaplnil sál, přičemž věkový průměr osazenstva byl daleko přes šedesát let. Jde zkrátka o poctivě udělaný evropský film, který bez atraktivního prostředí a výraznějšího působení na divákovy city těžko zaboduje v konkurenci jiných taháků, teď se ale třeba spolu s jihokorejskou senzací, canneským vítězem Parazit pravděpodobně podívá do české distribuce. Bez Křišťálového glóbu by na to nejspíš neměl nárok.

Info

54. MFF Karlovy Vary
28. 6. - 6. 7. 2019 Karlovy Vary
fb festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.