Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 01.06.2018
Dělat „jen“ dobrou hudbu nestačí. Nedílnou součástí úspěchu je to, jak se interpret prezentuje, a nemyslím tím ani tak politické názory nebo charitativní práci, ale chování vůči fanouškům. A newyorští indie rockeři We Are Scientists, kteří se v rámci turné k nové desce Megaplex vrátili po dvou letech do Prahy, by v tom mohli být mnohým kapelám inspirací.
Duo oslaví už za rok dvě dekády společného hraní, během nichž vydali sedm alb, což jim nebrání trávit čas před koncertem mezi lidmi. Ve smíchovském Futuru se s kapelou setkávám překvapivě hned u stánku s merchandisem. Za pultem stojí Chris Cain a Keith Murray jakoby nic a zrovna se ochotně ksichtí na selfíčko s fanynkami. Sami obstarávají prodej desek, kazet i triček. Rovnou vám je ochotně podepíší a prohodí nějaký ten vtípek.
Chvilku po desáté se klubem rozezní rozverná rock'n'rollová verze Blue Moon v podání The Marcels. Cain a Murray přitančí na stage a naváží první novinkou Your Light Has Changed z teprve před měsícem vydaného alba. Na rozdíl od předchozích desek, které se navzájem liší jen minimálně a spoléhají na kouzlo jednodušších kytarových riffů a místy až otravně zapamatovatelných refrénů, tu začala kapela více experimentovat a koketovat se syntezátory. Naživo s nimi ale nepracují, takže koncerty jsou mnohem rockovější než do power-popu laděné album Megaplex. Rockovější forma sedí i výraznějšímu z dvojice, Keithu Murraymu, který se vyžívá v řádění a psích kusech s kytarou při každé příležitosti, kdy zrovna nemusí zpívat.
Pestrý setlist doplňuje dvojice v pauzách o více či méně improvizované stand-upové vložky, při kterých si ze sebe navzájem utahují. Ať už je to kvůli účesům nebo Murrayho neskrývané zálibě v holčičích drincích, na kterou si Cain neodpustí upozornit. Jejich humor se odráží i v textech, které obsahují notnou dávku nadsázky. Ať už je to One In One Out („I fall in love at least once every night…“) s chytlavým refrénem nebo závěrečná Nobody Move, Nobody Get Hurt s přehnaně hranou zranitelností mužů vůči zrádným ženským intrikám.
fotogalerie z koncertu zde
Přídavkem jsou ještě tři kousky v nastoleném rychlejším tempu. Poslední Textbook si Murray střihne pod pódiem společně s fanoušky, zatímco Cain se stará o podívanou na stagi s Keithem Carnem za bicími. Lehce nadprůměrné, ale slušné desky vyvažují We Are Scientists rozvernými, perfektně odehranými koncerty. Ale co dělá kapelu výjimečnou, je přístup k fanouškům bez hvězdných manýr. Budete raději vzpomínat na bezchybně odehraný koncert, po kterém kapela okamžitě uteče pod štítem bodyguardů, nebo na ten, kde jste si mohli zazpívat s frontmanem a popovídat si s kapelou u piva?
We Are Scientists (us)
24. 5. 2018 Futurum Music Bar, Praha
foto © Martina Věrčáková
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.