Články / Recenze

Karel Malich: … prostě se to děje

Karel Malich: … prostě se to děje

Zuzana Krišková | Články / Recenze | 22.10.2017

„Brzo jsem zjistil, poněvadž na nic nejsem, že ta krása je to jediný.“ Tak charakterizoval Karel Malich (1924), vůdčí postava českého sochařství 2. poloviny 20. století, svoji cestu k umění. Oproti ostatním sochařům hraje u Malicha nezastupitelnou roli práce na papíře. A právě na této části jeho tvorby je založena výstava …prostě se to děje.

Kromě grafik, pastelů a sítotisků jsou zde vystaveny též zásadní objekty a reliéfy z 60. let, ale i práce z poslední doby. Na začátku výstavy okamžitě zasáhne exploze barev a jsou to právě pastely, které prozrazují hlavní okruhy Malichova zájmu – krajinu, světlo, proudění energií a kosmické procesy. Již tento výsostně lyrický výčet témat naznačuje, že stojíme před abstraktními díly s filozofickým podtextem.


Univerzální i krajně osobní poselství se zračí v názvech Světlo ve mně (1985) nebo Kosmické (2014). Malich nikdy nebyl typický sochař, jeho drátěné plastiky jsou v podstatě kresby visící v prostoru. Zde jich uvidíte jen pár, přesto dokazují, že linie jak v ploše, tak v prostoru je hlavním prostředkem, díky kterému se mimořádně vnímavý Malich snaží obsáhnout celé universum. Jeho tvorba, jak je vidět v Plzni na tzv. nástěnných plastikách, neztratila nic ze své kvality ani v posledních letech. Přestože Malich tvrdí, že „bejt člověkem je strašnej průser“, výsledný dojem z výstavy říká, že být člověkem je extrémní zábava prostoupená neviditelnými procesy. A ty Malich zachycuje s přesvědčivou silou.

Info

Karel Malich: …prostě se to děje
Galerie města Plzně
Do 19. 11. 2017
www.galerie-plzen.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Pohyby ledu, součást větší hry

prof. Neutrino 14.03.2020

Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty.

Došla vodka, došla kola, zůstává blues (Streichl)

Jiří Vladimír Matýsek 13.03.2020

Ostravský bard, který dokázal do svých textů otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života.

Reflexe dnešní doby (DJ Shadow)

Dominik Polívka 01.03.2020

Our Pathetic Age není nijak průlomové album, je však precizně poskládané, osobité a věrně zachycuje současnost co do zvuku i textu.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.