Články / Offtopic / / Movie/dox

Karlovy Vary 5: Dvakrát o boxu

Karlovy Vary 5: Dvakrát o boxu

Lukáš Masner | Články / Offtopic / / Movie/dox | 08.07.2015

V intenzivním diváckém modu, kdy lze za jeden den stihnout několik filmů, člověk s oblibou hledá tematické a formální spojnice. Za celou dobu konání festivalu se tu setkaly kupříkladu dvě mysteriózní hříčky o hrdinech, jejichž život se kroutí pod tíhou surrealistických náhod a nelogických záměn (Realita / Schmitke), pak filmy s motivem záhadných sebevražd (Bridgend / Rozrušení) a nakonec i dva snímky o boxu.

První z nich, slovenské road movie Koza, balancuje na hranici dokumentu a sociálního dramatu. Režisér Ivan Ostrochovský vypráví příběh stárnoucího olympionika, boxera s přiléhavou přezdívkou Koza, který se společně se svým manažérem vydává na cestu po Evropě. Motivací je vydělat peníze pro přítelkyni a zaplatit potrat, k němuž se skálopevně rozhodla. Koza je prosťáček žijící z invalidního důchodu. Boxerská kariéra pro něj dávno skončila, takže jediným východiskem je udržet se pár kol na nohou, sebrat peníze a směle pokračovat dál. Tragikomedie stojí na herecké autenticitě, pocitu, že sledujeme opravdové hrdiny v nepřikrášlených a pokud možno v neviditelně stylizovaných situacích. Celý koncept je však poněkud vratký; na jedné straně kvůli omezenému hereckém rejstříku romského boxera, který je v podstatě pasivní postavou smýkanou manažérem, na druhé straně kvůli stylistice samotné. Brilantní kamera Martina Kollára snímá hrdiny v dlouhých, často statických kompozicích. Opakující se situace dávají samy o sobě tušit, že i při střídmé stopáži pětasedmdesáti minut už není o čem vyprávět. Vše vyvažuje humor pramenící z upřímné naivity hlavního hrdiny a z honby za profesionalitou, která na sebe nabaluje vypočítavý management i ochotnické trenéry-alkoholiky. Kozovým pádům se divák rád zasměje, ale stejně tak mu nejsou lhostejné.


Rumunský snímek nazvaný příznačně Box se sportu dotýká v podstatě jen okrajově. Devatenáctiletý Rafael je nadějný boxer, který dělí život mezi sportovní trénink, chudou domácnost a sledování oduševnělé Cristiny. Třicetiletá herečka žije v manželství, z něhož vyprchala veškerá energie. Pravý cit nachází až v okamžiku, kdy se životy dvou odlišných lidí střetávají. Drama režiséra Florina Şerbana (Když chci, tak písknu), jakási novodobá variace na Kieślowského Krátký film o lásce, je příběhem o hledání cesty ze stereotypu, vyrovnávání se s kompromisy a nenaplněnými city. Poměrně banální story paradoxně trpí emotivní prázdnotou, ale i formální manýrou v podobě dlouhých steadicamových chůzí, kdy jsme v obludné frekvenci co pár minut nuceni sledovat zátylek jedné z kráčejících postav. Daleko intenzivnější a v několika momentech strhující je energie investovaná do sportovních výkonů, scén tvrdých boxerských zápasů, které umocňuje nejen fluidní ruční kamera, ale především mistrovská práce se zvukem. Co naplat, katarze se nedostavuje a nosný příběh dvou netradičních milenců končí v pasti letargického finále. Do sebe zahleděné festivalové uměníčko s krásnými obrazy a nevzrušivou pointou.

Info

50. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
3. - 11. 7. 2015, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prizmatem ňader, staré dobré časy (Černé brýle)

Jaroslav Kejzlar 01.10.2022

Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.

Není lehké býti rodičem (C’mon C’mon)

Andrea Kubová 29.09.2022

Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda 16.03.2022

Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Přípravy k filmu T: Posmutnělé čekání na konec světa

Štěpán Nezbeda 09.12.2021

Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.

Divný, alebo výnimočný? (Nitram)

Jakub Blaho 02.11.2021

Kurzel sa vydal na riskantnú cestu, keď sa rozhodol s pochopením preskúmať osobnosť a život Martina Bryanta, ktorý je zodpovedný za masaker v Port Arthur.

Ľudskosť neumiera (Drahí súdruhovia!)

Jakub Blaho 24.10.2021

Prehliadka toho najlepšieho z európskej festivalovej tvorby posledného roka, Be2Can, priniesla aj nový film ruského režiséra Andreja Končalovskijho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace