Michal Pařízek | Články / Recenze | 11.05.2013
První sólové album někdejšího kytaristy The Smiths, po třiceti letech na scéně. Dlouho očekávaná kolekce dává jasně zapomenout na jakékoli myšlenky ohledně návratu The Smiths, jak Marr, tak i Morrissey je ostatně pravidelně smetou ze stolu a zbylých dvou se nikdo na nic neptá. The Messenger je jasným důkazem Marrova talentu, to, čím pomohl na albech The The, Electronic nebo v poslední době Modest Mouse či The Cribs konečně využívá k vlastnímu prospěchu. Jasný autorský rukopis, přehledně vystavěné písničky s hitovými ambicemi a anglická atmosféra. Jak napsat jednoduše vypadající, samozřejmou a chytlavou písničku v deseti minutách by mohl vyučovat. Ozvěny Smiths jsou pochopitelně cítit, stejně jako možná trochu překvapivá příbuznost s jiným ostrovním bardem, Paulem Wellerem.
Úvodní The Right Thing Right, pak European Me, Lockdown nebo Sun & Moon – kytarové vypalovačky v rychlém tempu s jasně zapamatovatelnými refrény, které jsou Marrovým trademarkem. V nich ještě není tak zřejmé, co se dostává na povrch v pomalejších skladbách, dojem, který s každým dalším poslechem narůstá – Johnny Marr není zpěvák. Jeho civilní a střídmý projev sice neurazí, ale bohužel výtečné skladby nedostává na úroveň, jakou by si zasloužily. Johnny Marr zůstává Johnnym Marrem; Morrissey, Bernard Sumner (Electronic) nebo Matt Johnson (The The) se z něj nestali. Právě pro tyhle tři napsal své nejlepší melodie a oni je dokázali skvěle interpretovat. Tohle ale v případě jeho prvního sólového alba postrádáme. The Messenger zůstává skvělým albem kytaristy, který umí napsat vynikající písničky, jenže mu znatelně chybí zpěvák.
Johnny Marr – The Messenger (Warner Bros., 2013)
www.johnny-marr.com
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.