Články / Profily/retro

Kdo neměl „tetu“ mezi prodavačkami, na album jednoduše nedosáhl

Kdo neměl „tetu“ mezi prodavačkami, na album jednoduše nedosáhl

redakce | Články / Profily/retro | 11.11.2012

Psal se rok 1971, československá společnost stála na prahu 70. let a zmítala se v normalizačním běsnění husákovsko-müllerovské kulturní doktríny, která nemilosrdně potlačovala jakékoliv nezávislé počínání na poli kultury. Hudební scéna ve znamení rockové svobodomyslnosti šedesátek zpívala svou labutí píseň.

Producent Hynek Žalčík, zaměstnanec Supraphonu, takřka za pět minut dvanáct prosadil s velkým úsilím do edičního plánu vydavatelství první album pražské rockové skupiny Flamengo. Původní záměr natočit album zpívané anglicky byl kategoricky zamítnut, a tak se pracovalo se zoufalou snahou najít vhodné české texty. Český básník Josef Kainar prošel sítem politických prověrek a jako předseda přípravného výboru Svazu spisovatelů se – coby milovník blues, jazzu a šansonu – jevil jako nevhodnější autor. Hynek Žalčík a zpěvák Vladimír Mišík jej navštívili na dobříšském zámku, kde nemocný básník žil, a pustili mu hrubé skici alba. Třebaže o generaci starší, bývalý hudebník Kainar se dokázal s tématem vyrovnat a napsal sedm vynikajících textů, které lze označit za derivát existenciální poezie. Koncem října 1971 Flamengo vstoupili do studia v Dejvicích poprvé a v březnu následujícího roku byl proces ukončen. Kainar se vydání nedožil, zemřel v listopadu 1971, ale jeho poslední literární opus ho ve světě československého rocku ukotvil natrvalo.

Kuře v hodinkách deklarovalo nejen vysokou muzikantskou úroveň a emocionální pěvecké výkony, ale také textovou kvalitu a výtečný zvuk Petra Kocfeldy a Jana Spáleného. Přestože v celkovém soundu Flamenga lze vypozorovat inspirace u zahraničních skupin (Colosseum, Santana, Jethro Tull), podařilo se jim udržet uměleckou nezávislost. Jako by Žalčík tušil, že žádné další album Flamenga už nebude, věnoval mu veškerou vydavatelskou energii.

Znovu se musím obdivovat instrumentálnímu běsnění saxofonisty, klarinetisty a flétnisty Jana Kubíka, výtečně seřízené rytmické jednotce bubeníka „Erna“ Šedivého a baskytaristy „Gumy“ Kulhánka, kytarovým partům univerzálního Pavla Fořta, dravosti vokalisty a varhaníka Ivana Khunta i výtečnému frázování hlavního zpěváka Vladimíra Mišíka. Významným způsobem desku poznamenali další jazzoví hosté, vibrafonista Karel Velebný a smyčcový orchestr Václava Hybše. Vedle Kainarem textovaných písní slyšíme emocionálně vygradovanou skladbu Stále dál, kterou na Žalčíkův text nazpíval svým dramatickým vokálem Ivan Khunt a vytvořil tak patrně nejryzejší klasickou rockovou skladbu v české historii. Fascinujícím způsobem Mišíkem interpretovaná píseň Rám příštích obrazů znamenala jeden z dalších vrcholů alba, stejně jako podmanivá balada Já a dým s amplifikovaným saxofonem přes wah wah pedál, strhující Kuře v hodinkách, kontemplativní Pár století, agresivně hutné Jenom láska ví kam nebo Doky, vlaky, hlad a boty...

Kuře v hodinkách bylo k dostání pouze na objednací lístky a na pultech obchodů se dlouho neohřálo. Kdo neměl „tetu“ mezi prodavačkami, na album jednoduše nedosáhl. Bylo okamžitě rozebráno a žádná reedice se nekonala, protože Šedivý, Khunt a Kubík emigrovali do zahraničí – pádný důvod nechat odplout Kuře v hodinkách do zapomnění. Nahrávka se dočkala triumfálního návratu až v roce 1990 a v remasterované verzi s graficky zajímavým bookletem o osm let později.

„Nevadí mi stěny dešťů, ať padám do hrobů. Nevadí, že slepnu v mlhách, já jenom jdu a jdu. O vodu se dělím s hady, ve vlasech mívám sůl. Peklem jdu a eldorády, moře jsem obeplul. Umřel jsem a narodil se, z démantů křesal sen...“ Cítíte to i po těch čtyřiceti letech?

Info

Vyšlo ve Full Moonu #19> / 2011.
Foto (c) Ivana Rysová.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.

Full Moon Stage 2019: Holy Motors

redakce 12.04.2019

Čarovnou náladu a cinematické westernové motivy násobí mohutný zvuk tří kytar, zkreslený spoustou efektů a reverbu.

Full Moon Stage 2019: Uniform

redakce 11.04.2019

O nejtvrdší koncert letošního festivalového programu, jak Full Moon Stage, tak celých Colours, se postarají američtí Uniform.

Full Moon Stage 2019: Bo Ningen

redakce 10.04.2019

Čtyři Japonci a létající kytary? Bo Ningen a jeden z vrcholů Colours of Ostrava? Na Full Moon Stage zcela nepochybně.

Full Moon Stage 2019: Tęskno

redakce 09.04.2019

Fascinace jak komorní hudbou, tak skandinávským popem? Polský projekt Tęskno druhým jménem pro Full Moon Stage na Colours.

Full Moon Stage 2019: Shilpa Ray

redakce 08.04.2019

Energická zpěvačka s nakřáplým hlasem, který vám roztrhne srdce v půli. Shilpa Ray prvním jménem Full Moon Stage na Colours.

Full Moon Stage 2018: kompletní line-up

redakce 25.04.2018

Všechny odstíny i stíny na letošní Full Moon Stage. Kromě ohlášených jmen se můžete těšit na Modré hory, Bilow, Jaro a další.

Full Moon Stage 2018: Jane Weaver

redakce 24.04.2018

Hutné klávesové plochy, klasické sci-fi a obskurní soundtrack. Dalším jménem pro letošní Full Moon Stage je Jane Weaver.

Full Moon Stage 2018: Trupa Trupa

redakce 23.04.2018

Osobitý mix punku, psychedelie, popu nebo noiseu. Třetím jménem na menu letošní Full Moon Stage bude polská formace Trupa Trupa.

Full Moon Stage 2018: King Khan & The Shrines

redakce 20.04.2018

King Khan je virtuálním dítětem Jamese Browna a Iggyho Popa. Od druhého jména na soupisce Full Moon Stage můžete čekat cokoliv.