Články / Reporty

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 05.10.2019

Těším se, fakt moc, už několik týdnů a netuším, že bych neměla. V hlavě mi jedou melodie a texty Das Erste Mal, Do The Bambi i provařené I Love You, Oh No. Je čtvrtek, podzim zasadil zásadní úder, vracím se vymrzlá a zmoklá z práce, plním mateřské i kuchařské povinnosti, pod proudem horké vody smývám ženu-matku a vracím se o patnáct, dvacet let nazpět. Do doby, kdy jsem Stereo Total sjížděla stejně často jako Jacquese Brela, Serge Gainsbourga nebo Astrud Gilberto a vůbec byla posedlá černobílou, retrem a šedesátkovou estetikou.

Les je plný, což se dalo čekat vzhledem k tomu, že berlínské legendární duo Françoise Cactus a Brezela Göringa tu naposledy vystoupilo před dlouhými dvanácti lety. Skvělá informace při vědomí toho, že dnes v Praze probíhá Lunchmeat Festival a koncert New Order. Nechybí ani část Nauzea Orchestra, kteří se ve svých začátcích Stereo Total inspirovali, v průběhu včera pak rychle pochopím, proč se později přiklonili k úchyláckým kanadským experimentátorům Les Georges Leningrad.

Pisse zní jako další postradatelná německá punková kapela, která si myslí, že stačí hrát hrozně rychle, hodně tlačit na pilu a vzít si na stage theremin. Ne že by hráli špatně, ale kdo chce, aby poznávacím znamením byla zaměnitelnost. Nejzajímavější na tom celém jsou obaly jejich desek, kde si pohrávají s banánovou estetikou trochu jinak než Andy Warhol.

Nejhorší zážitky z koncertů jsou ty, kdy se těšíte až moc. Očekávání jako zabiják. Kdy už se to naučím, táhne mi hlavou, když se ne a ne napojit. Sakra, co se děje, drinky proběhly, dětinská jsem na svůj věk vrchovatě, ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total. Spíš jako jejich laciný revival. Jako Váha to mám těžký se vším, i s tím feminismem, hlásím se k němu, všude propaguji Branky, body, kokoti s Terezou Dočkalovou, na druhou stranu jsem i estét a ta ženská, co se na pódiu vydává za Cactus, ta není sexy a ten hlas se jejímu taky nepodobá. Ani preclík na tom není o moc líp, chlapi po padesátce vypadají v kšiltovce a ultrabarevném oblečení přirozeně málokdy. Kurva, už jste zestárli, proč vám to nikdo neřekl. Možná by pomohly ty masky, co nosili Les Georges Leningrad, a už vím, že budu muset být hnusná, což nenávidím ze všeho nejvíc. Kolotočovej kolovrátek hadr. Hravost, roztomilost a infantilita typická jak pro jejich původní tvorbu, tak povedené covery, kterých nahráli bezpočet působí v kombinaci s tím, co vidím na pódiu, neskutečně smutně.

Zavřu oči a aspoň na jednu píseň si zkouším zatančit, představuju si lesní mýtinku, po které zlehka kráčí koloušek Bambi, Preclík a Cactus si ho vedou na vodítku tak, jako si kdysi vodili mě. Ta doba už je ale pryč a Stereo Total promeškali důstojný odchod ze scény.

Info

Stereo Total (de) + Pisse (de)
3. 10. 2019 Café V lese, Praha

foto: Dita Vollmond

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.