Sabina Coufalová | Články / Reporty | 06.02.2020
„Vždyť to jsou písničky pro přecitlivělý holky, co při jejich poslechu píšou milostný dopisy, zatímco jim padaj slzy na papír, “ říkalo si moje vnitřní cynické zvíře při prvních setkáních s Teepee, vlastně jen málokterou kapelu jsem viděla tolikrát. Zlom nastal na přehlídce Waves Vienna v roce 2018, kdy jsem Teepee uložila do svého růžového šuplíku s guilty pleasure. Ovšem není třeba se stydět za emoce.
„Normálne tu je lajna, šak tu malo byt tak 20 lidi, ne?“ čtu po cestě v tramvaji aktuální hodnocení situace. Počet lidí nečekaný, ale pochopitelný vzhledem k tomu, jaká překvapení večer přinesl. Rozjíždělo se pozvolna. Jako první nesměle začala Amelie Siba, ale křehký zpěv přehlušovaly rozhovory na bočních schodech. Jejich škoda, zážitek to byl líbezný. Následovali I Like You Hysteric s akustickým setem, ořezaní na dva členy. Dříve předskakovali Teepee jim, nyní se role vyměňují. A má to své důvody.
„Je vás tu hrozně moc!“ říká do mikrofonu Miroslav Patočka alias Mason, jeden ze zakladatelů kapely. V sále se mísí páry všech věkových kategorií, málokdo je sám, jsou tu i rodinné výlety. Očekávání od nového alba jsou veliká, koneckonců moje Spotify statistiky výrazně ovlivňuje od vydání 31. ledna. Jak řekla Tereza Lavičková alias Teera, na Where the Ocean Breaks pracovali tvrdě rok a půl, protože producent Tom O. Marsh je učil pracovat s novými polohami. A při živém vystoupení to bylo sakra poznat!
Najednou přede mnou stojí čtyřčlenná kapela, která svým sytým zvukem utáhne téměř plný Lucerna Music Bar. Do sestavy se k bubeníkovi přidává multiinstrumentalista Prokop Korba, střídající klávesy, synťáky a baskytaru. Nahrávka zní melodicky, popově, v klubovém vystoupení nabírá na obrátkách a stáčí se k téměř tanečnímu projevu, k čemuž přispívá právě Korba. Teepee střídají pomalé intimní balady s party módem a stroboskopy, zapojují neidentifikovatelné předměty vydávající nestandardní zvuky, na chvíli se připojuje i violoncellistka.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Četnými komentáři k publiku vysvětluje kapela reálné pozadí vzniku skladeb. Teera, druhá polovina zakládající sestavy, zahraje Moonlight Rainbow, kterou složila své holce, následuje Masonův lovesong jeho přítelkyni a vzpomínka na zemřelého bratra. Pokud se dotýkají společenských problémů, jedná se spíše o introspektivní reflexi než politickou agitku. Sympatické, že znají své silné stránky a na ty hrají. Živé provedení Parallel World se přiřítí jako tsunami a zaplaví sál tepající energií, právě díky různým krabičkám jako by remixovali sebe samé.
Teepee přeskočili škatulku dream popu či romantického indie, kdy stavěli především na něžném vokálu, dvou kytarách a pár efektech. Už se neutopí na velkých pódiích. Je z nich cítit poctivá dřina, vyrostli, nabrali sílu, přičemž si stále drží svůj prvotní výraz. Baví mě sledovat jejich vývoj, experimentování a posouvání se do elektroničtějších poloh. Není náhodou, že si je jako support pro svou tour vybralo britské indie duo Seafret, které momentálně vyprodává evropské kluby.
Po cestě domů mi podrážky vyťukávají: ,,If you stay, my demons walk away.“ Milostný dopis může napsat i cynik. A pak ho nikdy neodeslat.
Teepee + I Like You Hysteric + Amelia Siba
5. 2. 2020 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Mária Karľaková
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.