Články / Reporty

Kejklíř a francouzká speleologie aneb ze tmy rudá (Celeste + Conjurer)

Kejklíř a francouzká speleologie aneb ze tmy rudá (Celeste + Conjurer)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 19.03.2022

Už ani nevím, jak se píšou reporty... Ve světle událostí, kdy padá jedna jistota za druhou, těžko plánovat či se na cokoliv spoléhat. Na to jsme si zvykli. Vzpomínám si na březen roku 2020. Car Bomb měli hrát společně s Conjurer ve Vopici a týden předtím to padlo, jako skoro celé kulturní dění. O čtyři dny a dva roky později jako by se zastavený čas rozjel. Jen britští kejklíři vyměnili americký math metal za francouzský postblack Celeste coby hlavní kapelu večera. Pěkná symbolika. Bude už dobře?

Modrá Vopice je taková Sedmička východního břehu Vltavy, popisuji Jakubovi mapu pražských klubů. Velká bouda uprostřed ničeho vypadá za tmy jako Roadhouse z Twin Peaks v punkovém hávu. Pódium solidně osazené vysokými reproduktory ujišťuje příchozí, že je správně nabito. Obrovský rozžhavený bullerjan rozhoupává pavoučí sítě svěšené ze stropu, stejně jako černobílé fotky u stánku Celeste, artworky z jejich alb. Jakub na jejich vystoupení sází, mě zajímá hlavně černý sludge z anglického Rugby.

Po sedmi letech existence a skvělé debutové desce Mire (2018) osidluje čtyřčlenná sestava Conjurer podium plného žižkovského klubu. Bez rozprav se pouštějí do čtyřicetiminutového setu, proplétajícího doom-black-sludge-core větve metalového mlází. Začínají novým singlem It Dwells z připravované desky Páthos, vycházející prvního června. Turbulentní track, ve kterém je všechno, co dělá kapelu tak dobrou: kontrasty mezi brutální riffáží, proměnlivými blast beaty a jemnými melancholickými pasážemi. Sladké trápení. Uječený Brady Deeprose s bílým „véčkem“ doprovází melodicky i disharmonicky nepřehlédnutelného Dana Nightingalea, který si stejně jako v legendární Audiotree Live session vystřihne growlovou pasáž ze skladby Hollow bez mikrofonu a v pitu. Conjurer mají jedinečný cit pro nápaditý groove a s lehkostí dokážou napojit disonantní, chaotické riffy na prostorné doomové okamžiky. Jeden track pak působí jako několik nálad v jednom. Zakončují čtyřminutovým breakdownem, při kterém hodí hlavou i do té doby pasivní starý černokněžník u okna.

Francouzské mám rád akorát screamo, acid techno a sýr, píšu s nadsázkou kolegovi v chatu o Celeste. Oproti předskokanům je kapela z Lyonu matadorem fungujícím od roku 2005 s nyní již šesti deskami na účtu. Zajímavé je, že ty vychází na německém labelu Denovali, kde byste uřvané kapely nehledali, ale ještě horká novinka Assassine(s) ustřelila k Nuclear Blastu.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

Ze tmy vystoupí čtyři červené záře. Mladistvá dravost se změní v pevnou zvukovou stěnu, Celeste drtí rychlými kopáky a tvrdí nekonečnými tremoly. Zvuk je obrovský, někdy na úkor kytarových harmonií. Střídající se songy nemají prostoje, komunikace s publikem se dá shrnout do jednoho poděkování. Jako by hráli v izolaci, v samotě a nás hledali. Ve skupinovém headbangu lze zahlédnout lokny, dredy i mulety, v odrazu pěti stroboskopů pečlivě naaranžovaných do publika.

Nepodal bych ale přihlášku do lyonského speleologického klubu, nebýt krásných atmosférických vyhrávek, udávajících valící se mase směr, příběh. Tlaková vlna očišťuje, proto tu jsme, zbavit se dvouletého nánosu neklidu a netečnosti skrze sonický bordel, který léčí. A to dvojice postblackových uskupení na sklonku věků zvládla skvěle.

Info

Celeste + Conjurer
17. 3. 2022 Modrá Vopice, Praha

foto © kubuthor

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace