Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 30.05.2020
Kurt Rosenwinkel patří k nejvýraznějším hlasům současného jazzu. Počkat. Hlasům? Vždyť je to kytarista. Jistě – ale se zvukem a výrazem, který si bere mnohé právě z vokálních ekvilibristik a svou barvou a pojetím tvárně mění tradiční pojetí jazzové kytary. Není to o sázení riffových kil, ani lehoučkém pidlikání tichých tónů. Rosenwinkelův zvuk místy připomene zkreslené violoncello, jindy zní jako naechovaný klarinet či lidský hlas schovaný za vrstvou filtrů. Na jiných místech je naopak nejazzově ostrý.
Všeho je na novém albu Angels Around dosytosti. Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb. Ty jsou bezpochyby jazzové, nejednoduché, neprvoplánové – ale nejsou ani sebestředně zaumné. Jazzové idiomy, jistoty a ozvěny minulosti uchopené perspektivou jedenadvacátého století. Rosenwinkel není tím, kdo by chtěl jazz obrušovat a bořit, nevnucuje posluchači odvěkou otázku – a je tohle ještě jazz? Od posouvání hranic jsou tu jiní, kytarista „jen“ přetváří to známé.
Sedmička skladeb na Angels Around pracuje s vnitřním napětím, kdy se do ztracena mizející jemné melodie vrství na nervózní tónové běhy i rytmiku v podání perkusionisty Gregoryho Hutchinsona a basisty Daria Deiddy. Ta je plná zlomů a narušení přesně v tom momentě, kdy už to vypadá, že jsme pomyslně „doma“, že se rytmicky chytáme. Onen kontrast snadno plynoucí melodiky, která by se neztratila v usínajícím baru o čtvrté ráno, a nekončící nervozitou rytmiky je hlavní esencí dojmu z celé padesátiminutové nahrávky. Poutá posluchače tím, jak si dovede pohrávat s povědomým a s lehkostí tyto myšlenkové konstrukty bořit. A to by těžko fungovalo, kdyby nebylo trio na albu natolik sehrané. Skladby jako třeba Easy It působí jako rozevlátý jam, nesklouznou však do prázdných exhibic. Chemie mezi muzikanty je doslova hmatatelná, a ačkoliv je dost prostoru pro vlastní vyjádření, ostatní muzikanti zase případný úlet vrátí zpět na zem.
Angels Around trochu klamou tělem a omamují přístupnými melodiemi. Jejich dekonstrukce ale celý posluchačský zážitek komplikuje a znesnadňuje. Chytrá a moderní jazzová deska, která si je vědoma svých vlastních žánrových kořenů. Lze snad od Rosenwinkela čekat něco jiného?
více o desce zde
Kurt Rosenwinkel Trio – Angels Around (Heartcore, 2020)
web vydavatelství
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.