Články / Reporty

Korzo #4: Všichni ti rozhněvaní muži

Korzo #4: Všichni ti rozhněvaní muži

Michal Pařízek | Články / Reporty | 03.07.2019

„Tahle mise je u konce.“ John Rambo ze sebe vychrlí svoji obžalobu společnosti, nechává se odvézt v želízkách a polozničené městečko Hope kdesi ve státě Washington může pokračovat do dalšího klidného, nudného dne, tak jak to tam, alespoň podle místního šerifa, mají rádi. Úvodní část filmové série Rambo s podtitulem První krev se stala totálním hitem a zároveň kultovkou, uvedení remasterované verze na filmovém festivalu tedy dává jednoznačně smysl, zejména v rámci sekce půlnočních filmů. A milé razítko tomu dalo setkání s uměleckým ředitelem festivalu Karlem Ochem na projekci. Mimochodem věděli jste, že autor literární předlohy snímku David Morrell svého hrdinu pojmenoval podle odrůdy jablek?

Několikátý den festivalu se na člověku podepíše – jednotlivé filmy začínají splývat a prolínat se a objevují se nečekané souvislosti a témata. Rozhněvaný John Rambo tak perfektně zapadl do dne, kdy jsem absolvoval také novinku režiséra Abela Ferrary Tommaso, další režisérovu spolupráci s Willemem Dafoem, který ztvárnil i Ferrarova Passoliniho. Ostřílení američtí veteráni dnes bydlí v Římě, prý kousek od sebe, a právě tam se odehrává příběh, který má s jejich vlastními životy možná společného až příliš. Americký režisér Tommaso se svou mladou evropskou ženou vychovává tříletou dceru Deedee, připravuje nový film, dává lekce herectví a chodí na terapie anonymních alkoholiků, půlku svého života totiž strávil pod vlivy různých omamných látek. Terapie ale nejsou všechno, Tommaso absolvuje každé ráno jógu, praktikuje dechová cvičení, východní filozofie a kdovíjaké další rituály, trpělivost se ale stejně nedostavuje. Intimní život páru nefunguje a v někdejším bouřlivákovi hněv roste a bobtná.

Tommaso je velkým hereckým sólem Willema Dafoea, tvůrci se netají tím, že spousta scén je improvizovaných a že se příběh snímku notně upravoval při natáčení. Jenže toho, až v Tommasovi takzvaně bouchnou saze, se leckdo nedočká, všechno je to jaksi příliš vážné a bez nadhledu. Typicky jízlivé a podvratné momenty, kterými Ferrara proslul a které od něj divák čeká, přicházejí až po hodině a půl, což je samozřejmě ku prospěchu závěru, ale o to jejich absence v drtivé většině příběhu bolí víc. Pro Ferraru jde zjevně o velmi osobní film, dokonce do něj obsadil svoji ženu a dcerku, sledujeme tedy jeho vlastní příběh? Nebo schéma, do kterého se dříve nebo později dostane každý zhýralec? Opravdu stáří vyžaduje tolik patosu a serióznosti? My face is finished, my body’s gone... pamatujete? Kdepak, tohle není žádné No Pussy Blues, bohužel.

Nový seriál HBO Bez vědomí, jehož dva díly byly v pondělí večer premiérově uvedeny ve Velkém sále Thermalu, je také plný rozhněvaných mužů. Šestidílný thriller odehrávající se v posledních dnech před sametovou revolucí natočil režisér Ivan Zachariáš (např. Pustina nebo některé znělky karlovarského festivalu) a hlavní roli svěřil slovenské herečce Táně Pauhofové. Špióni, komunisti, STB, disidenti, diplomati – všichni mají tajemství a nikdo nechce mluvit. Důstojná a věrná dobovka, je zajímavé, na kolik propriet (a dost možná i pocitů) jsme už zapomněli. Domácím hercům je tradičně těžké uvěřit agentské schopnosti, např. scéna s vyhledáváním odposlechu vyznívá vyloženě parodicky, ale jinak jde o velmi dobrou práci. Teď mi to ale došlo – jak to sakra vydržím čekat více než tři měsíce na rozuzlení? Jak že bylo to dechové cvičení?

Info

54. MFF Karlovy Vary
28. 6. - 6. 7. 2019 Karlovy Vary
fb festivalu

foto © Film Servis Festival Karlovy Vary

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.