Články / Offtopic / / Komix

Nečernobílé držkování na věčného a drahého vůdce

Nečernobílé držkování na věčného a drahého vůdce

apx | Články / Offtopic / / Komix | 05.05.2013

Paměť je věc naivní a primitivně pozitivní.
Nechává čas, aby z ní vymazal ošklivé chvíle.

-- Guy Delisle

Kanaďan Guy Delisle je zavedenou značkou vydavatelství Drawn and Quarterly a posledních několik let sbírá uznání ve všech koutech světa. Jeho průlomový komiks Pyongyang (2003) byl přeložen do více než desítky jazyků, zatím poslední Chroniques de Jérusalem (2011) vyhrál na loňském festivalu v Angoulême hlavní cenu a ve Francii se stal bestsellerem. Což je, s ohledem na autorovu kariéru, nevídaný úspěch.

Až do třicítky totiž Delisle nevytáhl paty od počítačových animací a ani prvotina Réflexion (1996) žádnou vlnu nadšení nezvedla. Všechno se změnilo na konci 90. let, kdy pracovně vyrazil do Číny a Severní Koreje. Pod tíhou tamních režimů strávil několik měsíců a na základě těchto zkušeností vznikla nejprve kniha Shenzhen (2000) a o tři roky později zmíněný Pyongyang, které mu prakticky přes noc otevřely dveře mezi nejvyhledávanější autory moderního komiksu. Vztah s pracovnicí Lékařů bez hranic ho, už jako muže v domácnosti a táty malého Louise, zavál do Barmy (Chroniques birmanes, 2007) a s druhým dítětem, Alicí, do Jeruzaléma. Trpělivost růže a skvělý komiksový materiál přináší.

První cestopis, Šen-čen: Cestovní deník z Číny, vyšel v češtině v roce 2009. Stylově se přibližuje autorovým bezeslovným stripům Aline et les autres nebo Albert et les autres: temné stínování, ještě temnější humor, ostré sakrasmy a bezbřehá ironie, Delisleho trademark. V Šen-čenu sice strávil jen tři měsíce, ale i ty stačily na plné rozvinutí odcizení, vyvolaného kulturním šokem a jazykovou bariérou; boj za pochopení stylu života, na nějž se ani za čtvrt roku nedá zvyknout, byl předem prohraný.

Politické téma se nabízí, ale ve vzpomínkách na Čínu se autor, až na pár momentů („Ráno jsem šel ulicí, kde lidé vystavují své diplomy a čekají, až jim někdo nabídne práci.“), drží zkrátka a raději řeší nakupování, výlety do Kantonu a Hong Kongu, fitko, návštěvu zubaře, slovní zásobu hotelového liftboye, restaurace a jídlo – včetně psího masa, veřejné záchodky a práci v animátorském studiu. Cestovní deník z Číny je netradiční, ale vtipnou a rozhodně užitečnou variací na Lonely Planet; minimálně název série naplňuje dokonale.

Přestože Delisleho černobílý styl, připomínající svou jednoduchostí komiksové stripy, není nijak technický ani přehnaně detailní, daří se mu nečekaně dobře „vybarvit"“ reálie i emoce zmateného a věčně udiveného turisty. K dobru přidává vysvětlivky, mapky, grafy, šipky a věcné komentáře, někdy doprovázené jízlivou hláškou vlastní výroby, ne nepodobné stand-up komikům. O pozornost se pere nadsázka a strohé konstatování absurdní reality, jen je někdy těžké poznat, co je co.

Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje (BB/art 2009) je jiné kafe, a to od prvních okamžiků prohlídky na letišti a následného – povinného, resp. přikázaného – položení květin k dvaadvacet metrů vysoké bronzové soše Kim Ir-sena, věčného prezidenta. Delisle, po dvou návštěvách Číny vyzbrojen obrněností, drzostí a Orwellovou klasikou 1984, do toho šlape plnou vahou: bez pardónu komentuje řežim, poměry v zemi, oba vůdce (v té době byl Kim Čong-il ještě naživu), Čučche – státní ideologii, zvyky, zákony, pravidla. K životu samotnému není moc co říct, jelikož prakticky neexistuje, ale glosy à la Ricky Gervais pobaví. Těžko říct, kde se vzala tak náhlá odvaha kritického komentáře, kterým si ve finále v KLDR vysloužil status persona non grata; možnost, že by se tam jinak zbláznil, se ovšem nabízí.

Guy Delisle se v Pchjongjangu stylově projasňuje a vybrušuje hrany, panely jsou čisté a jednoduché, lettering je v originále kouzelným lo-fi handwritten tiskacím písmem. České vydání tuto přirozenost postrádá, anžto jsou bubliny psány levně působící variací na comic sans, navíc překlad Kateřiny Reinischové je občas poněkud toporný a tu a tam lze objevit i chyby. Škoda.

Barma: Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (BB/art 2011) je oproti politickému Pchjongjangu umírněná, i když život ve vojenské diktatuře má svá specifika. Delisle, už jako otec malého Loiuse, zde strávil víc než rok se svou partnerkou Nadège, administrátorkou nevládky Lékaři bez hranic. Příběhy se zcela logicky točí především kolem hlídání a svérázné chlapské mateřské, počasí, komunity expatů a kurzů počítačové animace, které Guy v malé skupince vede. Bez komentářů ovšem nezůstanou ani Su Ťij, barmská disidentka t. č. v domácím vězení, funkce nevládních organizací v zemi, úroveň zdravotní péče, politické poměry nebo OSN, byť na vážnější, méně prostořekou notu. Delisle dospěl!

Barma má o sto stran víc než předchozí díla, navíc je rozdělena do několika (desítek) minipříběhů, čímž se Delisle ještě o fous přiblížil zmíněným stripům. Zvážněl, ale neztratil svůj „hit-and-run“ styl ani humor a laťku, nastavenou Pchjongjangem, udržel.

Zatím posledním kresleným cestopisem je Chroniques de Jérusalem, jenž pod názvem Jeruzalém: Rok v rozděleném městě vychází právě teď i u nás, poprvé částečně v barvě, nově v překladu Evy Poskočilové. Netradičně rozsáhlé dílo se po úspěchu trilogie stalo nejočekávanějším Delisleho počinem, a tak si i tady zaslouží samostatnou recenzi. Jiná verze zní, že je Jeruzalém tak ukecaný, že zkrátka nejde přečíst rychle. Zvláště, pokud se s oblibou a často vracíte k držkování na věčného a drahého vůdce.

Info

Guy Delisle
Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje (BB/art 2009)
Šen-čen: Cestovní deník z Číny (BB/art 2009)
Barma: Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (BB/art 2011)
Jeruzalém: Rok v rozděleném městě (BB/art 2013)

www.bbart.cz/autori.asp?id=1119
www.guydelisle.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Rodinný život jako účel existence (Vision)

3DDI3 18.06.2022

Isaac Asimov kdysi prohlásil, že tři zákony robotiky byly asi to nejdůležitější, co kdy napsal, a většina z jeho díla se jimi a paradoxy s nimi spojenými zabývala... Co na…

Vidláci ostří jak žiletka aneb Parchanti z Jihu

Martin Šinkovský 21.04.2022

Takový to byl muž je zcela jistě začátkem nelítostné jízdy, při které bude lepší, když vám některé postavy nepřirostou příliš k srdci...

Před tím je lepší než potom? (Před Strážci)

redakce 12.03.2022

Každá z postav původního týmu dostala vlastní příběh a také měla být představena i historie takzvaných Minutemanů, na jejichž odkaz Strážci navazovali.

Konec fašistické Americe! (Tajné Impérium 2)

3DDI3 05.03.2022

Steve Rogers jako hitlerovská zrůda? Avengers jsou označeni jako teroristická organizace podkopávající mír, řád a bezpečí nového a samozřejmě vysoce efektivního utopického světa.

Čiň čertu dobře… (Doctor Strange: Zatracení)

3DDI3 31.01.2022

Základem a společným jmenovatelem je přecenění vlastních sil. Strangeovo selhání potvrzuje pravidlo, že velcí lidé dělají velké chyby.

Šninkl konal, jak monolit přikázal

Martin Šinkovský 29.01.2022

Van Hamme kombinuje klasické mesiášské motivy, ať už z Bible či jiných pramenů, a současně do nich míchá nadsázku a groteskní humor v duchu montypythonovského Života Briana.

Střípky (Thor: Konec války)

3DDI3 27.01.2022

Je zajímavé, kolik dobrého válka, ta vyhraná, přináší. Spousta lidí zemřela, truchlí se, ale konec bojů a útrap, na který se všichni těšili, je tady.

Líbačka s ďáblem na záchodě (Hellblazer: Vzlety a pády)

3DDI3 22.01.2022

Dnešní doba antihrdinům nepřeje. Zlo se křiví do obhajitelné šedé zóny nejrůznějších výkladů, úhlů pohledu a staví tak všechny na stejnou úroveň.

Bůh přichází… (Venom: Rex)

3DDI3 15.01.2022

Dallaský scenárista Donny Cates, který si udělal jméno na sériích Thanos a Doctor Strange, si v nové sérii připravuje půdu.

Hloupý Tór a chytrý Loki (Severská mytologie)

3DDI3 26.12.2021

Čtenáři komiksu budou porovnávat rozdíly mezi marvelovskými příběhy a zjišťovat, v čem jsou původní prameny rozdílné.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace