Články / Recenze

Krvavé země a statistické údaje

Krvavé země a statistické údaje

Petr Janiš | Články / Recenze | 12.04.2014

Krvavými zeměmi definuje spisovatel Timothy Snyder „nárazníkové pásmo“ mezi tehdejším nacistickým Německem a komunistickým Sovětským svazem – území, na kterém v průběhu 15 let „řízeně“ zemřelo na 14 milionů obyvatel.

Určitou optikou by se na země, kterými procházela „hraniční čára“ mezi Hitlerovou říší a Stalinovým Sovětským svazem, dalo pohlížet jako na laboratoř, jejímž cílem bylo zjistit, co všechno lidská etnika a národy vydrží. Experimenty, které obsahovaly řízený hladomor, deportace, nacionální i třídní nenávist a končily smrtí jednotlivců i skupin. Necelým patnácti letům ukrutností, kterým byli nuceni čelit obyvatelé území, jímž procházela linie paktu „Molotov-Ribbentrop“, se kniha s příznačným názvem Krvavé země věnuje. Jedná se o území, jehož „nejhorší hrůzy se odehrávaly v troskách Varšavy, na polích Treblinky, v běloruských bažinách, v roklích Babího Jaru”. Stejnému tématu (ovšem časově omezenému na období II. světové války) se věnuje také kniha Jonathana Littela Laskavé bohyně, kterou nelze přečíst na jeden „zátah“ a mnohokráte způsobuje ve čtenáři nauseu. Snyderova kniha je ovšem oproštěna od jakéhokoliv nánosu uměleckého pelu, jde o historickou studii. Hrůzy stalinistického i nacistického režimu jsou odhaleny až na dřeň. Jak je uvedeno v knize – 14 milionů mrtvých lze brát jako statistický údaj. V případě, že si za každé číslo dosadíme jednotlivý lidský život, vyjevuje se hrůzná matematika obou tyranií; podobně jako se v dnešní politice mluví o řádech milionů korun, jako by to byly drobné.

Jedna ze zásadních otázek, na kterou se autor snaží odpovědět: je možné postavit nacistickou diktaturu na roveň té sovětské? Jsou mezi nimi „diametrální rozdíly“ nebo mají oba režimy více společného než rozdílného? Je paradoxem, že ačkoli pohledem dnešní optiky stojí oba systémy na opačných pólech politického spektra, hodně je spojuje. Stejné kroky k upevnění moci mají pouze odlišné pojmenování – na jedné straně se jedná o třídní boj, na druhé nadřazenost jednoho národa nad ostatními. Pokud se jedná o nalezení nepřítele, lze jej v obou případech nalézt nejen vně státu, ale také přímo na jeho území. Mocenské ambice obou tyranií vedou prvotně k dohodám o spolupráci, ale je jen otázkou času, kdy budou vypovězeny.

Při mocenské expanzi obě strany používají víceméně stejné prostředky – řízený hladomor. Na ukrajinské části SSSR na počátku 30. let, německá strana o dekádu později při bleskovém válečném tažení na východě. Z „nudných“ statistických výčtů vědecké práce se v textu jako memento mori zjevují jednotlivé lidské osudy:

„,Žeňa umřela 28. prosince 1941 v 0.30. Babička umřela 25. ledna 1942 v 15.00. Ljoka umřel 5. března 1942 v 5.00. Strýček Vasja umřel 13. dubna 1942 ve 2.00 po půlnoci. Strýček Ljoša 10. května 1942 v 16.00. Maminka umřela 13. května 1942 v 7.30. Savičevičovi umřeli. Všichni umřeli. Zbyla jen Táňa.´
Táňa Savičevová zemřela v roce 1944.”

Následně došlo i na další způsoby masového vraždění. Nejprve hromadné popravy kulkou, poté oxidem uhličitým a cyklonem B.

Poselstvím není pouze výčet mrtvých, utrpení a hrůz, ale kniha obsahuje také apel, který se nevztahuje pouze k poválečnému norimberskému procesu: „Podlehnout pokušení pokládat jiné lidi za nelidské znamená vykročit vstříc postojům nacistů, nikoliv se od nich vzdalovat. A zjištění, že jiné lidi nelze pochopit, zase znamená vzdát se snahy o porozumění, a tedy vzdát se historie.”

Info

Timothy Snyder – Krvavé země (Paseka / Prostor, 2013)
http://www.paseka.cz/snyder-timothy-krvave-zeme-evropa-mezi-hitlerem-a-stalinem/produkt-3957

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.