Články / Reporty

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová | Články / Reporty | 25.10.2024

Ponořit se do světa industriálu a noisu znamená přijmout to, co přesahuje hranice poslechu. Nejde o pouhý fyzický zážitek, noise otevírá vrata k plnému prožití vnitřní křehkosti skrze surovou destrukci. Neustále osciluje mezi zoufalstvím a nadějí, a přestože tyto pojmy stojí v ostrém kontrastu, hranice mezi nimi je tenká a snadno překročitelná.

Margaret Chardiet alias Pharmakon přichází za zvuku bzučících much, jako by se právě vynořila z bažiny, a okamžitě splyne s každým přítomným. Je ztělesněním bolesti, hněvu a tíhy existence. „Unless you own some piece of land. You will never return to the earth again. You will burn down to ash,“ zní jeden útržků textu tematizující následky ztráty spojení se zemí. Její zvukové koláže jsou noční děsy přetavené do reality, výkřiky, které prorazí každý štít. Skrýt se není kam. Pharmakon nedominuje pouze pódiu, její přítomnost pohlcuje celou místnost, nejspíš každou chvíli prokopne rozvibrované zdi sálu. Je to stav mysli, requiem pro prohnilou společnost a zdevastovanou zemi. Pharmakon přesně ví, kde rány nejvíc hnisají, a bez váhání do nich sype sůl. Její nedávné páté album Maggot Mass v tomto duchu rozvíjí otázku ekologické a klimatické krize ve vztahu k lidským hodnotám. Červ zde figuruje jako symbol rozkladu a zároveň transformace do nové podoby – cyklus konce a nového počátku.


fotogalerii z koncertu najdete zde

Australské trio Kollaps přináší zcela odlišnou energii, vyhýbá se introspekci a míří k vnější destrukci. V jejich hudbě lze cítit vliv Einstürzende Neubauten, ovšem v radikálnější a nihilističtější podobě, taky se inspirují technikou „junk percussion“, kde se využívá všemožných předmětů k vytváření hluku a rytmu. Show je fyzický útok na smyslovou soustavu, kovové konstrukce se s rachotem řítí k zemi a s každým dalším vrženým kusem železa se svět hroutí o něco víc. Ostří nožů bledne ve srovnání se zvukem Kollaps, frontman připomíná kněze, který neúprosně káže o příchodu Posledního soudu. Kosti se lámou a krev stéká po špinavém betonu. Co z nás zbylo, když jsme si nechali smysl života sežrat technologií, systémem a nenávistí?

Lana Del Rabies je syntézou těchto dvou energií a pohybuje se na pomezí darkwave, industrialu a experimentální elektroniky. V jejích zvukových plochách je něco děsivě hypnotického, s každým další prásknutím řetězem klesá Kabinet múz níže do bezedné propasti. Občasné snové vokály prosvítají jako slabé světlo na konci tunelu. Jsme uvězněni ve světě, kde se Bůh vzdal, kde všechny vyšší principy byly opuštěny, my zůstali napospas vlastní hnilobě. Pomalé vyhasínání všeho, co kdy dávalo smysl, žádná velkolepá apokalypsa nepřijde.

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití je méně o fyzickém těle a více o duchu. Každý z umělců si pohrává s jiným aspektem kolektivní úzkosti, ohlíží rozbité zrcadlo reality, ve které žijeme a jejíž střepy se zarývají hluboko pod kůži.

Info

Pharmakon (usa) + Kollaps (au) + Lana Del Rabies (usa)
21. 10. 2024 Kabinet Múz, Brno

foto © Jan Svora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace