Články / Recenze

Láska... zvítězí (Cash Savage and The Last Drinks)

Láska... zvítězí (Cash Savage and The Last Drinks)

Veronika Miksová | Články / Recenze | 27.09.2018

Už čtvrtý den si připadám, jako by mě vytáhli z hrobu. Nemrtvá/neživá, tělo bolí, duše sténá. Jestli to nebude tím, že jsem se na Broumovsku od neznámého Pelhřimováka dozvěděla, že celý Full Moon je marný. Jasně, hochu, co máš tíži životní a mluvíš mi do ucha, přestože tě neposlouchám, to už mi říkalo lidí, větších fištrónů ověšených Literami a Orteny. Píší-li ale Špuláci nadržené cancy z festivalu Grape, aniž by se člověk alespoň dozvěděl, při které písni PSH si konečně rozepnul poklopec, a poslouchá-li většina padesátníků (i jejich potomstva) dokola bez omrzení Davidy a Nagye, nezbývá, než nést pochodeň marnosti dál, i kdyby měla posvítit jen pár zbloudilým.

Své o tom ví Cash Savage and The Last Drinks, českému publiku ne neznámá melbournská country-bluesová kapela. Kromě vystoupení na velkých tuzemských festivalech má za sebou i štace po menších českých městech, letos přijde řada na další. Čtvrtá studiová deska téhle bandy, která se nikdy nebála špíny a reality života tak vzdálené reklamním představám valícím se na nás komerčními kanály, má příznačný název – Good Citizens.

Nese v sobě i tohle zásadní poselství: nemusíte mít práci a hypotéku, abyste byli dobrým občanem, nemusíte být bílé pleti, upravený, ani heterák. A ano, je sakra těžké vymanit se těmhle maloměšťáckým představám. Většině se to líbit nebude, ale co je to za většinu? Ta, která skrývá perverzi pod sutanou, nebo snad ta zastírající odpor k vlastnímu manželovi pravidelným cíděním kuchyně a častující vás závistivě pohrdavým pohledem na vaši od pohledu podezřelou (skromnou) svobodu?

Collapse is stejně coming, jak zpívá Cash Savage ve stejnojmenné písni, kterou věnovala své dceři. „Doufám, že pochopí, že svět je násilné místo. Vyrůstá v násilném světě, ale naše výsady nám dovolují uvěřit, že je to problém někoho jiného. Nenásilný život je životem privilegovaným a tímto privilegovaným způsobem žije čím dál tím míň lidí.“

V řízné Pack Animals se Savage opře do bohorovného mužského šovinismu zosobněného radily, kteří prostě už díky svému pohlaví vědí, že ženská na kytaru hrát neumí nebo aspoň ne správně. „It's okay you're not one of them,“ (Human, I Am) zpívám si zase často já, když odmítám panáky na sousedské grilovačce a nesměji se košilatým vtipům. Jen kdyby tam nebyl z jejich strany cítit ten strach, strach z toho nepřitakat normalitě. Krása života a Good Citizens naštěstí tkví v dualitě. A právě díky ryze osobním písním February, Sunday a Found You se v posluchači po několika pozorných posleších desky může usídlit opatrný optimismus. Láska nakonec vždy zvítězí, i když možná ne v podobě, jakou si představujete.

Info

Cash Savage and The Last Drinks - Good Citizens (Mistletone/Inertia, 2018)
web kapely

živě:
Cash Savage & the Last Drinks (au) + Rány Těla + Oswaldovi
9. 10. 2018 20:00 Futurum Music Bar, Praha
fb událost

Cash Savage & the Last Drinks (au)
10. 10. 2018 20:00 Klub Na rampě, Jablonec nad Nisou
fb událost

Cash Savage & the Last Drinks (au)
12. 10. 2018 20:00 Klub Na věčnosti, Znojmo
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?