Články / Reporty

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Václav Valtr | Články / Reporty | 10.12.2022

Nehledě na čím dál mrazivější počasí, postávalo před pražskou MeetFactory pár hloučků kuřáků, vevnitř začínala předkapela (Sooma předvedla příjemně našlápnutý noise rock/postpunkový set) a velkoryse zaplněný prostor byl naplněn očekáváním. Švýcarská skupina Zeal & Ardor má v našich končinách poměrně početnou fanouškovskou základnu. Ono taky není divu, když jde o jeden z nejoriginálnějších metalových počinů posledních let, který black metal přibližuje i posluchačům, pro které je ve své ortodoxní podobě nestravitelný.

Původně sólový projekt Manuela Gagneuxe vznikl tzv. z hecu nad internetovou debatou, kde padaly návrhy na absurdní kombinace žánrů, třeba na propojení otrockých písní s black metalem. Zeal & Ardor vydali čtyři desky a ty přináší vyzrálý, rafinovaný a podmanivý zvuk neotřelé kombinace black metalu, s decentními výlety k death metalu, gospelu a jižanského blues. V jejich estetice si podává ruku moderní satanismus se vzdorem a utrpením černého lidu a posluchač povětšinou zůstává u vytržení, jak organické a samozřejmé toto spojení je.

Než Zeal & Ardor předstoupili, v sále bylo cítit nadšení, nicméně začátek přinesl smutnou zprávu – kapela přijela bez dvou vokalistů. Gagneux se omluvil, že druhou možností bylo turné zrušit, a to nechtěli. Doprovodné vokální party tak jely z playbacku, což byl problém, protože rafinovanost, s jakou si kapela hraje se zpívanou složkou, tvoří velkou část zážitku. Bylo obtížnější sladit vše dohromady, vokály se ztrácely nebo byly mnohem hlasitější, než měly, mizela propracovaná dynamika některých skladeb. I na kapele byla z kraje cítit rozpačitost, nicméně koncert nabýval na síle a Zeal & Ardor na sebejistotě a postupně se rozplynuly obavy i těch náročnějších posluchačů. Většina pozornosti byla upřena na frontmana, který se věnoval své obvyklé práci s dvěma mikrofony, kde plynule přecházel z melodického zpěvu do growlu nebo screama.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Značnou část repertoáru tvořily skladby z letošního eponymního alba a dočkali jsme se těch největších hitů jako Death to the Holy nebo Feed the Machine, po dynamickém úvodu sedlo zvolnění ve formě Golden Liar. Dramaturgie byla celkově promyšlená. První část koncertu se hlavně hrálo, teprve později přidal Gagneux nějaký ten komentář. Charismatický frontman je na pohled ztělesněním laskavosti a jeho přívětivý úsměv tvoří nebývalý kontrast s agresivní energií skladeb. Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“

Nechyběly skladby z předchozích dvou desek, které evidentně rezonovaly, nejmarkantnější to bylo při Devil Is Fine, kdy zpívali téměř všichni, a potěšená kapela to kvitovala. Vrcholem byl song Baphomet, kde s výkřiky „Right hand up, left hand down“ bylo typické metalové gesto nahrazeno prstokladem Baphometovým.

Krásný je během koncertů Zeal & Ardor pohled na publikum, které se usmívá a po rozloučení v podobě výkřiku „Hail fucking Satan!“ se jaksi povzneseně a v poklidu rozchází. I přes technické obtíže a nekompletní sestavu šlo opět o výjimečný zážitek.

Info

Zeal & Ardor (ch) + Sooma (ch)
8. 12. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Lucia Banáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace