Články / Recenze

Letní mejdan s The Coral

Letní mejdan s The Coral

Akana | Články / Recenze | 01.11.2018

OHODNOŤTE DESKU

Pokud měli britští kytaroví melodici The Coral v úmyslu nahrát letní album, povedlo se. A na snaze navodit u posluchače pocit pohody není a priori nic zlého. Ovšem jestli jde o nadprůměrné letní album, na jaké si vzpomeneme i příští sezónu, to už je diskutabilní. Zpěvák a většinový autor James Skelly se nechal slyšet, že chtěl tentokrát pojmout songwriting spontánnějším způsobem a strukturu písní nekomplikovat ničím nadbytečným. Na Move Through the Dawn je tento přístup skutečně více než patrný a někdy až dotěrný optimismus alba (hlavně jeho první poloviny) ho staví téměř do protikladu k výborné, dva roky staré comebackové desce Distance Inbetween, která byla na poměry kapely naopak dost zasmušilá.

Nevyčítám The Coral, že je deska veselá (proč taky?), ani že využívá okaté retro postupy, které je tentokrát zavádějí hlavně do sedmdesátých let. Není těžké vybavit si při poslechu některé tehdejší softrockové hvězdy typu Eagles nebo ELO, jindy zaslechneme T.Rex (Sweet Release) nebo očekávatelnější The Byrds (Love or Solution). Za svoje variace na letité hudební recepty se ale skupina nikdy nemusela stydět, nostalgie tvoří významnou část jejich kouzla. Ani ten vymydlený, spectorovsky prostorný zvuk některých písní mi nevadí. Horší je, že ta bezproblémovost, která z nahrávky čiší, se dá až příliš snadno zaměnit s nevýrazností. Skladby jsou jednoduché i chytlavé, ale chybí jim něco navíc, nějaké skutečně štěpné nápady nebo melodie, které by nezněly jako podle příručky. Hranice mezi zručností a polibkem múzy zůstala nepřekročená.

Je fakt, že ve druhé půlce alba The Coral z okázalé jásavosti sleví, dojde na folkovější (Eyes of the Moon, After the Fair), melancholičtější (Undercover of the Night) i lehce psychedeličtější kusy (Stormbreaker), které povážlivě vysokou hladinu cukru zklidní. Ale i pro ně platí, že cesta druhým uchem ven je až příliš snadná. Rozumím snaze neopakovat model předchozí desky, a pokud by z The Coral padaly melodie, za jaké by se nemusela stydět ani Abba, neřeknu ani popel a užiju si letní mejdan s nimi. Jenže v tomto směru se múzám těžko poroučí a ty Skellyho byly tentokrát tak nějak letně línější.

Info

The Coral - Move Through the Dawn (Ignition, 2018)
web skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.