Články / Rozhovory

Lukáš Heczko (Lodičky Dokořán): Válčíme s předsudky vůči Karviné

Lukáš Heczko (Lodičky Dokořán): Válčíme s předsudky vůči Karviné

Golden Schwarz | Články / Rozhovory | 18.12.2020

Procházkou zámeckým parkem dojdete k místnímu jezírku, kde v létě potkáte spokojené lidi všech generací, kteří tu chodí relaxovat, sportovat a hlavně za kulturou. Také toto nabízí Karviná v podobě místa Lodičky Dokořán. Areál s hřišti, půjčovnou lodí, s výborným barem. Celé léto se tu i za podpory města konají koncerty, divadla, parties, festivaly, filmová představení, besedy i společenské hry. Mainstream, lokální scéna i alternativa. Jak se daří místu, za nímž stojí Iniciativa Dokořán, o alternativní kultuře, o radostech a strastech vypráví její šéf Lukáš Heczko.

Letní bar je místo, kde jede kultura všeho druhu. Jak se tohle všechno daří provozovat a táhnout ve městě velikosti Karviné?
U místních se nám podařilo vytvořit velkou a stálou klientelu, která nás navštěvuje denně. Co se týče přespolních, tak nejčastěji to jsou Poláci, kterým se u nás líbí a rádi se vracejí. Lidi z okolních měst je těžké nalákat, ale každým rokem pociťujeme vyšší návštěvnost i v tomhle směru. S čím silně válčíme, jsou předsudky vůči městu. Když už se ale lidi rozhodnou a přijedou, jsou velice překvapení.

Co se týče kultury, děláte akce pro celé město, takže rozstřel je veliký. Obecně se dá říct, že v posledních letech poklesl zájem o alternativu, underground, skončil i podobně orientovaný Festival Dokořán a sami jste museli přejít na akce menšího formátu.
Bohužel je to tak. Museli jsme upravit koncepci, ať to má nějaký smysl. Festival Dokořán se zaměřoval na českou a slovenskou scénu jako celek, během dne se tu prostřídaly mainstreamově laděné kapely i ty nezávislé. Stejně tak to bylo i žánrově. Od popu až po hardcore. Poslední ročníky nám nepřálo počasí a rapidně klesala i návštěvnost. Rozhodli jsme se proto festival ukončit a chceme dělat více jednodenních minifestivalů zaměřených na konkrétní žánr. V každém z nás ale dříme myšlenka na obnovení původního Festivalu Dokořán, zatím ale ještě není ten správný čas.

V Karviné ubylo zájmu alternativní kulturu vůbec tvořit. Je tu méně kapel a projektů a opravdu aktivní jsou spíše muzikanti, kteří už hrají dlouho. Před deseti lety byla situace mnohem lepší… Co se stalo?
Úpadek je obrovský. I díky festivalu jsme tu měli desítky kapel, bylo vlastně cool hrát na nějaký nástroj a být v kapele. V současné době jsou úplně jiné trendy a mladé to už tolik neláká. Zvedá se ale počet lidí, kteří doma skládají elektronickou hudbu nebo rapují. V tomhle směru to ještě poroste.

U vás se pořádají i taneční akce, hlavně drum’n‘bassové. Jaká je situace na téhle scéně?
O ty je vždycky velký zájem, lidi se chtějí bavit a areál Lodiček k parties vyloženě vybízí. Opravdu velké akce pořádáme tak jednou, dvakrát za rok, těch menších je více. Pravidelně se snažím dělat dnb večery postavené na místních DJs a jejich spolupráci. Stabilní sestavu tvoří místní soundsystem Bass till Beat – Petelin a Vlacho, a taky talentovaný Drop Database.

Aktivní je i scéna kolem hip hopu, chtějí si rapeři zahrát?
V posledních letech jsme vyloženě hiphopovou akci nedělali. Zájem ze strany interpretů by i byl, ale nějak nám to nezapadalo termínově nebo koncepčně. Letos jsme měli v plánu udělat jednu pořádnou hiphopovou párty, ale je jasné, proč neproběhla.


Dokořán se snaží mladé povzbudit, není to zas tak dávno, co jste zkoušeli udělat festival, který jste otevřeli pro všechny účinkující, předvést se mohl každý od graffiti umělců přes muzikanty až po literáty. Jaký byl zájem?
Myšlenka byla, aby se mohl prezentovat každý, kdo ve městě něco dělá. Dopadlo to tak, že se nám nahlásilo pouze pár lidí a zbytek jsme museli poskládat sami. Vytvořili jsme dvě hudební stage, živou a elektronickou, taky divadelní, doprovodný program a různé zajímavé stánky. Ale nakonec s tím bylo více práce než užitku. Ve městě a okolí je sice spousta lidí, kteří něco dělají, ale ti často nemají potřebu se nikde prezentovat, některým neseděl termín… Nevím, jestli něco podobného budeme opakovat.

Co Dokořán plánuje na zimu, samozřejmě pokud to situace dovolí?
Začátkem listopadu jsme měli začínat druhou zimní sezónu v našem dalším prostoru, kterým je malý klub Backstage. Měli jsme hotový program na listopad a prosinec a nástřel zimní sezony. S příchodem druhé vlny jsme všechno stopli a momentálně rezignovali na plánování a chystání. Počkáme, až se situace uklidní, a bude zřetelné, co a jak půjde dělat.

Dokořán je několik let nedílnou součástí místní kultury, navíc toho nabízí více. Zázemí a prostor pro kreativitu tu najdou lidi, které si můžou sami něco zorganizovat, vyzkoušet si práci na baru a podobně. Jak tenhle projekt vznikl a kolik vaším týmem prošlo lidí?
Já jsem u vzniku Dokořánu nebyl, ale začátky jsem tehdy vnímal jako střet lidí z různých scén, kteří se snažili něco vytvářet a budovat. Výsledkem byl Festival Dokořán, který kombinoval živou hudbu s elektronikou. V Karviné vznikla silná scéna, dostali jsme se na klubovou mapu, kapely tady rády jezdily a koncerty probíhaly pravidelně. Od roku 2011 působíme v areálu Loděnice a primárně se zaměřujeme na udržení stabilní kulturní scény přes letní sezonu. Je to těžké odhadnout, ale Dokořánem prošlo minimálně dvě stě lidí. Někteří opravdu jen prošli, někteří jsou součástí dodnes. A většina z bývalých členů nás sleduje, dává feedback, jsme v kontaktu.

Jak vidí Dokořán svoji roli do dalších let a co uděláš ze všeho nejdříve, až se situace znormalizuje?
Předběžný plán na sezonu už máme, pomalu a opatrně akce připravujeme, ale s vědomím, že nemusí proběhnout. Docela zvláštní pocit. Příští sezona na Lodičkách je velký otazník. V okolí bude probíhat odbahnění jezera, stavba obchvatu, nevíme, jak velký vliv to bude mít na nás. První věc, co udělám? Vyrazím na koncert v okolí.

Info

Lodičky Dokořán
web iniciativy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Dan Bejar (Destroyer): V tu chvíli to poznáš

Jakub Peřina 06.01.2021

"Představte si, že je vám čtyřicet sedm let a vydáváte svojí dvanáctou desku. Jaké jsou vůbec šance, že bude jedna z vašich nejlepších?" ptá se Jakub Peřina v rozhovoru s…

Miloš Hroch, Karel Veselý: Nechceme ghetto, kde se bavíme pořád ve stejné sestavě

Libor Staněk 15.12.2020

Playlisty temných nálad několika posledních dekád, které se přívalem společenských krizí stávají čím dál úzkostnějšími? Nejen o knize dua Veselý Hroch.

Bare Escape: Měli bychom chodit do ulic nadávat

Nela Bártová 14.12.2020

Měli bychom chodit do ulic více demonstrovat a nadávat. Snad brzy přijde událost, která vyvolá chybějící spontánnost, říkají Bare Escape, kteří letos chystají už druhou desku.

Full Moon 10: Šéfredaktorské tipy Michala Pařízka

redakce 10.12.2020

Poslední výběr nejlepších textů za deset let Full Moonu připravil šéfredaktor Michal Pařízek.

Full Moon 10: Tolerance nestačí (Proměny queer v umění a společnosti)

Viktor Palák 10.12.2020

Jaké osobnosti a momenty dopomohly k citlivějšímu vnímání sexuálních identit a práv LGBT+ lidí? Můžeme umění nálepkovat slovem queer? Viktor Palák se ptal svých hostů.