Články / Reporty

Lunchmeat Presents Emptyset: Klášter žije

Lunchmeat Presents Emptyset: Klášter žije

Jan Starý | Články / Reporty | 10.12.2018

Lunchmeat nemá dost. Jen chvíli po skončení tuzemského svátku odvážnější klubové hudby přišli dramaturgové s další akcí, která do plnohodnotného festivalového večera neměla daleko. Britské duo (potažmo trio, pokud počítáme i autora vizuálů) Emptyset, které patří v posledních letech mezi nejsklonovanější jména dané scény, v Praze doplnilo několik zajímavých místních projektů a frumfem samozřejmě bylo místo: Anežský klášter.

V něm se občas koncerty konají, jde ale spíš o vážnou hudbu, při níž je využití jeho specifik poměrně chudé, nyní díky volnějšímu pojetí strohého prostoru klášter na pár hodin skutečně ožil. Lunchmeat využil hned dvě „stage“ – vedlejší v moderně dostavěném kostele sv. Františka, hlavní v čistě gotickém sv. Salvátorovi –, čímž se akce hned přiblížila festivalu, a to včetně krásného zevlování v meziprostorech.

Přes veškerou monumentalitu bylo sakrální prostředí zároveň intimní, což náramně svědčilo abstraktnějším projektům, které večer otvíraly. Stanislav Abrahám předvedl verzi svého ambientu na speedu, ve kterém jako by byly tradiční struktury zhuštěny na poloviční dobu, takže plochy neplynuly, ale spíš vibrovaly – a v jejich rytmu také povedená projekce. Set intenzitou přesahoval do heckerovského power ambientu, barvami i do new age a včetně závěrečného táhlého útlumu fungoval moc pěkně.

Ještě mnohem působivější ale byli Thistle. Brněnské duo Matěje Kotoučka z projektu Sky to Speak a kolektivu AVA a finského expata Sima Hakalista jsem viděl před pár měsíci, kdy předvedli excelentní synťákové hračičkovství/šamanismus, v kostele le byli temnější a intenzivnější. Ze syntezárorů, krabiček a houslí (a terénních nahrávek?) snovali Thistle matérii postavenou na hypnotické, zastřené smyčce, která možná měla základ v akustickém nástroji a možná ne, v dílčích plochách a ploškách a desítkách prchavých detailů, jemných, praskavých střípků. Kutilské obrábění zvuku navíc mimořádně vyniklo v kontrapunktu decentních, ale výrazných basů na masivní apatatuře. Set párkrát ztratil tempo, po většinu času ale vláčel po fantaskních krajích soumraku.

fotogalerie z koncertu tady

Čirá intenzita Emptyset na bohatství Thistle navazovala dost násilně. Duo James Ginzburg – Paul Purgas obecně klade velký důraz na práci se zvukem a jak zaznělo v diskuzi před hudebním programem, také na využití specifického prostoru. V Anežském klášteře to ale úplně nefungovalo. Jejich brutálně strohé skladby nenabízely prostor vychutnat si barvu zvuku nebo napětí v kompozici (aby nedošlo k nedorozumění: ano, to může vzniknout i u naprosto monotónní hudby), ale pouze drtily. Obrovské bedny v malém kostele produkovaly menší zemětřesení, při kterém se člověk díval dvakrát, jestli se zdi opravdu netřesou. Jenže zvuk ve výsledku spíš podtrhoval, jak nelidská je preciznost Emptyset, a to včetně dokonale zvládnuté světelné show, která využívala všechny povrchy v prostoru. Intenzita se bez jakéhokoli dalšího záchytného bodu měnila v prázdnotu.

Info

Emptyset (uk) AV live
7. 12. 2018 Klášter sv. Anežky České, Praha

foto © Kateřina Jarošová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...