Jakub Šilhavík | Články / Sloupky/Blogy | 05.05.2013
V záplavě letošních Majálesů není nouze o komerční akce s cílem „vytočit co nejvíc piva“, přesto nalezneme hned několik ostrovů kultury a nonkonformity organizovaných přímo studenty.
Obraz Majálesů je každoročně devalvován sérií velkých komerčních hudebních festivalů organizovaných nejmenovanou profesionální agenturou. Nezbytnou součástí takového Majálesu je masa studentů pochodující v průvodu s mottem „Chceme se hlavně bavit a nic neřešit“, což zcela koresponduje s každoročně se opakujícími mainstreamovými interprety a estrádními vložkami moderátorů. Role sponzorů je přehnaně zdůrazňována a začínající kapely se ztrapňují žadoněním o hlasy na facebooku, aby „vyhrály“ možnost zahrát si na zastrčené stagi určené pro studentské kapely. Nelze se příliš divit, že si již téměř nikdo nevzpomene na dobu, kdy byl Majáles kromě zábavy také projevem angažovanosti studentů vyjadřujících se k aktuálním problémům společnosti a králem Majálesu byly takové osobnosti jako básník Allan Ginsberg či spisoval Josef Škvorecký. Naštěstí stále existuje několik Majálesů, které se vyplatí navštívit.
Prvním z nich je Olomoucký Majáles Univerzity Palackého, který se koná od pondělí do středy 8. května. Jeho cílem je udržení tradice nekomerčních majálesů bez vstupného, pořádaných samotnými studenty za podpory města a univerzity. Dramaturgie nabízí hned několik zajímavých hudebních vystoupení na pódiích v historickém centru Olomouce, např. Wild Tides, Gerda Blank, Staré Pušky, Nylon Jail, Luno, Floex, Umakart, Pipes and Pints či Vložte kočku. Mimo hudební program nabízí Olomoucký Majáles nejrůznější výstavy, soutěže, prezentace neziskových organizací, promítání studentských filmů, besedy, divadlo a workshopy. Nechybí ani tradiční průvod masek, byť králem se pravidelně stává organizátory vybraná významná osobnost veřejného dění. Unikátnost Olomouckého Majálesu je taky v benefičním charakteru, kdy návštěvníci mohou přispět dobrovolným vstupným či navštívit benefiční večer v Jazz Tibet Clubu. Veškerý výtěžek poputuje na nadační fond Šance – sdružení rodičů a přátel hematologicky a onkologicky nemocných dětí.
Ještě o level výše je Budějovický Majáles, který si zaslouží titul nejlepšího Majálesu v ČR a zároveň se jedná o největší domácí neziskový festival. Po většinu roku relativně nudné stotisícové město se od 6. do 11. května změní v opravdový ráj kultury, kdy během 6 dnů vystoupí úctyhodných 162 účinkujících na 32 scénách v centru Českých Budějovic. Z takřka nekonečného seznamu hudebníků si zaslouží vypíchnout Lenka Dusilová, Floex, Prago Union, Vladimir 518, Kyklos Galaktikos, post-hudba, Wild Tides, Black Tar Jesus, Prodavač, James Harries, Shugo Tokumaru (Japonsko), The Sidekicks (Velká Británie) a Young Fathers (Skotsko). Remcání o chybějících „hvězdách“ typu Chinaski v Budějovicích neuslyšíte. Nechybí ani prostor pro začínající místní umělce, kteří mají vyhrazený samostatný klubový projekt Dark Side of Majáles. Obdobně nabobtnal také doprovodný program a těšit se můžete na divadelní představení (Divadlo Archa), autorská čtení, výstavy, performance, sportovní aktivity (cyklojízda), piknik, street art, bleší trh, filmové projekce (Olga Sommerová) a cestovatelské besedy (Kolumbie a Peru, Írán nebo pěšky z Čech až do Říma). Až zvažuji, jestli takové množství různorodých aktivit nazvat doprovodným programem, když by jinde utáhly celý festival.
V souladu s proklamovanými myšlenkami Majálesu je vstupné na všechny akce dobrovolné a celý Budějovický Majáles je organizován pouze studenty a dobrovolníky bez nároku na honorář. Jediné odměny za profesionálně odvedenou práci se jim dostane až při pohledu na zástupy nadšených návštěvníků, kteří se kromě samotného majálesového veselí nebojí rozšířit své obzory. Dalším „bohulibým“ skutkem organizátorů je spoluúčast na projektu Studentského krvebraní, jehož prostřednictvím se podařilo získat přes 200 nových dárců krve. Samozřejmě bez sponzorů by akce takových rozměrů neměla šanci vzniknout, přesto se tým snaží, aby role sponzorů nebyla přehnaně zdůrazňována a co nejvíce jich bylo spojeno s místním regionem.
Stále ještě nevěříte, že Majáles může mít i v současnosti nějakou úroveň? Není nic lehčího než příští týden navštívit Olomouc nebo České Budějovice a nechat se příjemně překvapit.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.