Články / Rozhovory

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce | Články / Rozhovory | 31.05.2022

Po sedmadvaceti letech existence polské jazz-coreové trio Dr. Fleischman rozhodně nezvolňuje – na sobotu 4. června chystají v Česku hned dva koncerty. Po odpolední štaci na festivalu v Hrádku nad Nisou zahrají večer v Praze v Kině Kavalírka. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Většina čtenářů pravděpodobně nikdy neslyšela o městě Pieńsk, odkud pocházíte. Co je to za místo a jaká je tam hudební scéna?
Pieńsk je skoro šestitisícové městečko na hranici Polska, Německa a České republiky. Hodinu od Liberce. Před válkou i po ní bylo známé výrobou skla. Kapitalismus i nedostatek vyhlídek do budoucna ho změnily. Hodně lidí teď pracuje v Německu nebo v nedalekém Zhořelci. Ve městě zůstává jedna sklárna, která je živoucím muzeem. Pak několik obchodů, barů a konečně naše alternativní kulturní centrum - klub Qlturkombinat, kde pořádáme koncerty. Co se týče scény, bývalo to lepší. Teď jsme tu my, etno kapela Ęzibaba, ve které hraje i náš kytarista Michał Bartczak, a jednočlenný novovlnný projekt Rysek. Z Pieńsku pochází také reggae sound system Blizna Terror Sound. Dříve existovaly i jiné kapely, ale to je historie.

Říkáte, že hrajete jazz-core, někdo píše technický posthardcore, jaké jsou hlavní zdroje vaší hudební inspirace?
Technicky i kompozičně složitá hudba plná nejrůznějších aranží, pokroucených rytmů a zvratů, která přesahuje obvyklý punk nebo hardcore. Možná je slovo jazz přehnané, odkazuje spíš k formě improvizace a výsledné bláznivé hudbě. Inspiraci tvoří řada odlišných kapel a stylů, ale pokud jde o jazz-core, jmenoval bych Nomeansno, Victims Family, Rhytm Pigs, Assassins of Gods a řadu dalších. A vedle toho nejrůznější noise, jazz, postrock, blues, rock, punk, hardcore. Hodně všeho kromě metalu! I když...

Prošla kapela od 90. let nějakým stylovým vývojem?
Nepochybně. První album Images z roku 1998 je rozhodně hardcore-punk, i když ne úplně přímočarý. Další album Upadek by se asi nejvíc dalo označit jako jazz-coreové variace. Pak jsme šli směrem k rockovějšímu zvuku, víc hluku, postrocku. Poslední písně cítím jako pokračování téhle cesty. A nutno podotknout, že celkově jsme měli menší i větší přestávky v hraní.

Pamatujete si ještě vůbec první koncert v roce 1995?
Ano, i když nevím přesně, jestli už to bylo pod jménem Dr. Fleischman. Koncert se konal v Městském kulturním středisku v Pieńsku, hrály dvě místní kapely a publikem byli členové kapely a přátelé. Staré reprobedny a zesilovače, půjčené nástroje, nekompletní bicí, příšerné ozvučení... Samá pozitiva!

Jak vznikl název kapely? Kdo je Dr. Fleischman?
Byl to takový brainstorming a fascinace americkým seriálem Zapadákov. Seriál vznikl v 90. letech, což je pro mě odkaz na nejlepší časy pro alternativní hudbu. Dr. Fleischman je hlavní postavou seriálu. Židovský lékař z New Yorku, který je poslán na Aljašku do malé komunity několika stovek lidí ve městě Cicely - možná další podvědomý odkaz na Pieńsk. Složitost charakteru obyvatel, různé kultury, odlišnosti, vnímání reality a magie. Úžasné a nepředvídatelné jako jazz-core.

Nomeansno jsou v souvislosti se zvukem vaší kapely zmiňováni často. Jak vzpomínáte na váš koncert s nimi?
Bože můj, bylo to skvělé a byl to splněný sen. Jsi v pubertě, dostaneš kazetu NMN a zamiluješ se. Strhující, inspirující a úžasná hudba. Chceš víc, chceš hrát jako oni, což je tedy dost těžké. Chodíš na jejich koncerty (třeba do pražské Lucerny), kupuješ CD a trička. Sníš o společném koncertě. Splnění snu bylo dvojnásobné, protože jsme hráli před nimi, a navíc jsme koncert ve Zgorzelci organizovali. Samotný koncert a čekání na něj byl velký adrenalin. A vše se seběhlo rychle, snad až příliš rychle.

Vaše poslední studiovka, EP Rotten Desire, obsahuje nové verze starších písní. Co vás přimělo se k nim vrátit?
Měli jsme pauzu od hraní asi šest let. Po reaktivaci jsme chtěli hned něco vydat, abychom ukázali, že jsme tu. Proto jsme vzali dvě písničky z předchozích singlů, nahráli je s naším kamarádem Mírou z Liberce, majitelem a producentem studia Kamarád, a vydali jako vždy pod hlavičkou naší malé značky Caribu Records.


Plánujete další nahrávání?
Ano, máme nějaké nové písně, které hrajeme živě a které vyšly na našem posledním živáku. Právě tyto a novější písně, které teď vznikají, budou na našem dalším počinu. Kdy to vyjde, kdy půjdeme do studia a v jaké podobě to vydáme, to ještě nevíme.

Trmácet se stovky kilometrů v dodávce, hrát pro pár lidí a pak přespávat na gauči skoro třicet let vyžaduje motivaci. Co vás žene dál?
No, není to přesně tak, jak říkáš. Třeba poslední koncerty jsme hráli pro desítky lidí, spali v hotelech, lázně, sauna, stravování v restauracích a náš kamarád Radek nás teď vozí mikrobusem! A někdy na koncerty ani nedoplácíme. Popravdě, hraní v kapele, cestování, spaní na různých místech, poznávání nových lidí a míst nebo setkání se starými známými je to nejlepší. Máme rodiny, děti, stálá zaměstnání a nějaký příjem. Potřebujeme ale i reset, čas pro sebe a svou vášeň. Jsme pořád malí kluci, kteří mají svoje hračky, nakupují další a užívají si jako děti, když se jim podaří odehrát dobrý koncert a je jim spolu dobře. A samotné hraní bývá takový rauš!
Samozřejmě někdy, hlavně když nekoncertujeme, nám energie dochází a není motivace tvořit dál. Nicméně víme o tom a snažíme se odehrát aspoň jeden nebo dva koncerty měsíčně. Dobré vystoupení v pěkném klubu, povídání, setkání a tahle krásná únava nám dělají velkou radost. Pár let jsme nehráli a ukázalo se, že nám to moc chybělo.

Co děláte v běžném životě?
Já přes dvacet let učím. Michał je stavební inženýr a taky se podílí na produkci filmové hudby pro našeho místního režiséra. Jacek (Bartczak, pozn. a.) je zas mistr dokončovacích prací a doma udělá téměř vše, rovněž je lokální herecká hvězda a věnuje se i fotografii. Já už několik let žiju na venkově, zabývám se zahradou a bojuju se slimáky!

Info

Dr. Fleischman
Bandcamp kapely

Živě:
Dr. Fleischman (pl) + Bugmen
4. 6. 2022 19:00
Kino Kavalírka, Praha
Fb událost

foto © se svolením Dr. Fleischman

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Léonce: Zabalené osobní prožitky a emoce

Adéla Polka 29.04.2022

Letošní festival francouzské kultury Bonjour Brno bude první květnový týden hostit mladého písničkáře, vystupujícího pod jménem Léonce. Rozhovor.

Ätna: Snadno se začneme nudit

Michaela Šedinová 28.04.2022

Na moje plačky, že celý den prší, mi s úsměvem odpovídají, že deštivé dny jsou fajn, protože lidi jdou o to radši na koncert. Rozhovor, koncert za pár dní.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace