Články / Rozhovory

Martin Kalenský (Světadílna): Tak trochu divnej country club

Martin Kalenský (Světadílna): Tak trochu divnej country club

Libor Staněk | Články / Rozhovory | 01.07.2020

Nezávislý prostor Světadílna se za dobu své krátké existence stal stěžejním místem pro pořádání hudebních akcí. Provozuje ho komunita Světadíl, která se snaží zlepšovat podmínky pro skateboarding a nezávislou kulturu v jihočeské metropoli a blízkém okolí. Jaké je tamní milieu pro tyhle aktivity, jak jsou na tom nové prostory a jak se to má s oblibou country na jihu Čech? Vedli jsme rozhovor s promotérem Martinem Kalenským.

Prostor Světadílna se v současné době stal jedním z hlavních center pro nezávislou kulturu v Českých Budějovicích. Ty jsi jeden z jeho zakládajících členů a zároveň hlavní promotér všech akcí. Co stálo za vznikem vaší iniciativy?

Kolektiv Světadíl jsme zakládali v roce 2014 hlavně z toho důvodu, že jsme pociťovali potřebu vyplnit určité mezery v kulturním životě v Budějovicích, takže jsme začali pořádat různorodé akce – výstavy, koncerty, skate contesty – na různých místech. O dva roky později se nám podařilo založit prostor Světadílna, který je v současnosti zázemím jak pro skateboarding, tak pro nezávislou hudební scénu.

Jak se daří realizovat plány týkající se skateboardingu?

Těžko hodnotit, jak se nám to daří, ale snažíme se scénu udržovat co nejvíc živou. Hodně jí obohacujeme různými aktivitami, ať už přes Světadílnu, nebo skateboardingem jako takovým. Skrze naši činnost poukazujeme na to, že skateři mají své právoplatné místo ve veřejném prostoru a spíše než do skateparku patří do ulic města. I z toho důvodu jsme dva roky dělali v rámci Budějovického majálesu skate jam v historickém centru města nebo letos výstavu SKATEURBANISMUS.

V Českých Budějovicích v současnosti není asi žádný hudební klub, který by vám mohl konkurovat. Je to pro vás výhoda?

Určitě bych nás neřadil mezi hudební kluby a ani nás s nikým neporovnával. Náš prostor většinu času není ani přístupný veřejnosti a primárně slouží pro komunitu. Veřejnosti je Světadílna přístupná jen během eventů nebo po předchozí domluvě, díky čemuž nemusíme řešit pravidelný provoz. Nesnažíme se tedy nikomu konkurovat. Jednoduše si děláme večírky, které nám tady chybí. Na rovinu přiznávám, že často si akce děláme hlavně pro sebe. Když pak přijdou lidi, který navíc naši činnost ocení, je to přidaná hodnota.

A co se týče kulturních akcí po korona krizi, jaká je realita ve městě? Situace vypadá na první pohled beznadějně. Tradiční klub Velbloud skončil, stejně tak i Hyacinth v Široku…

I když situace v našem malebném městečku může vypadat beznadějně, tak to nevidím černě. Stále jsou tu iniciativy, které se snaží město oživovat a vytvářet prostor pro kulturu. Sice skončil Velbloud a Hyacinth Virtual, ale jsou tu nová místa jako Žižkárna, Výměník1. V kuloárech se navíc proslýchá, že budou přibývat další, takže já situaci vidím spíš pozitivně.

Se svými přáteli jste pověstní svou oblibou v country. Na jednom z posledních koncertů, kde mimochodem hrála kapela Dingo, bylo snad půl obecenstva ve speciálních „country krojích“. Prý jste si udělali i tzv. country karanténu.

Zrovna mi z vinylu hraje Wabi Daněk, tak na tom nejspíš něco bude. (smích) Naše záliba v country trvá už delší dobu, protože moc rádi cestujeme. Když nevyjde cizina, tak aspoň na menší skate tripy pod širák do našich lesů. Country je ideální hudba jak k cestování, tak ke skateboardingu. Na zmiňovaným koncertu Dingo s Hippie Chippies opravdu bylo dost lidí v country outfitech, což večírek skvěle doplňovalo a vytvořilo jedinečnou atmosféru, a vlastně i prostor Světadílny prošel menší revitalizací a vypadá teď spíš jako chata nebo trochu divnej country club. Country karanténa byla jeden skvělý zážitek, na který budu dlouho vzpomínat. Bylo to období trvající tři týdny, které jsme v úzkém kolektivu trávili na chalupě našeho kamaráda v Nových Hradech. Mezitím co lidi ve městech běsnili, my zažívali opravdový country.

A co s partou plánujte v nejbližší době. Máte letní program?

Kompletní program ještě nemáme, ale budeme se snažit jet na pár skejtových výletů a taky zorganizovat pár akcí na Světadílně i mimo ni. V pátek 3. července u nás budou hrát Walden a Please the Trees. V nejbližší době chystáme výstavu s názvem Vitríny vesmíru s naším souputníkem Martinem Herákem a jeden speciální večírek v lesích.

Info

Světadíl
Facebook kolektivu

foto © Martin Kalenský, Kristýna Padrtová, Kuba Zeman, Matěj Selucký, Jan Salcer, Alžběta Kočvarová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Léonce: Zabalené osobní prožitky a emoce

Adéla Polka 29.04.2022

Letošní festival francouzské kultury Bonjour Brno bude první květnový týden hostit mladého písničkáře, vystupujícího pod jménem Léonce. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace