Články / Sloupky/Blogy

Máte Kříž s Vtípilem? (Buskers Burlesquers)

Máte Kříž s Vtípilem? (Buskers Burlesquers)

Broněx | Články / Sloupky/Blogy | 30.06.2013

Nemám žádný pochybnosti o tom, že svět je opravdu malý. V tom smyslu, že známý, který znáš z jednoho kontextu, se nějakým způsobem znají s úplně jinýma známýma úplně odjinud. Když děláš koncert oblíbený kapele, zjistíš, že jejich kytarista pracuje v Arnice s tvým spolužákem z gymplu. Náhodný střetávání různých lidí, spojování vzdálených a protikladných částic. Základní gravitační zákon, Six Degrees of Separation... Podobně je to i s Marcelem Křížem. Můj kamarád a brněnský spolubydlící Petr zná Marcela ze starých dob ze zatuchlýho sklepa Skleněný louky. Kromě toho teď dělá booking agenta Tomáši Vtípilovi. No a Tomáš Vtípil natočil s Marcelem Křížem opravdu výjimečnou desku Buskers Burlesquers. Kruh se uzavřel...

Marcelovy písně jako takový jsou plný podobně spletitýho potkávání a střetávání nejrůznějších lidí a osudů. Široký panoptikum temných postav, co se objevují a mizí v neočekávaným rytmu příběhů. Plavovlasá Ingrid z bordelu Eden. Bezejmenný číšníci a zpěvačky s vlasy zářícími mědí. Armína s úsměvem pro reklamu a slepou vírou na dotaz... Z Marcelových písní vystupují zvláštní postavy, do kterých se jejich osudy a tajemství sotva vejdou, a tak vyzařují a trčí ven, jako velký nezhojený jizvy ve tváři. Skladby evokují spíš těžký dusno před bouřkou než klidný ospalý odpoledne; balancování na hraně bezčasí. V tomhle dekadentním světě temných příběhů nejde o prachy a holky, ale o život. Lidi prostě čas od času mizí někam na sever“ a světlejší stránka je ta stinná. A člověk je ochotnej tomu všemu uvěřit. Do slova a do písmene.

Jeden by pak i věřil, že taky Marcel má za sebou podobný věci jako figury jeho příběhů. Jestli to tak je, to vlastně úplně nevím. Začal jsem Marcela vnímat už kdysi dávno, na komorních koncertech v chotěbořských barech. Drobný, s modrou kytarou, foukačkou, sám nebo s partou místních bluesmanů hrával dlouho do noci. Vzpomínám si na jeho historky o tom, jak těžký je přesadit člověka z hornatý Vysočiny do rovných kolínských plání, jak krajina mění lidskou povahu i písně, který člověk píše. Stejně tak si vzpomínám, když mi Marcel tak zhruba dva roky zpátky, dlouze a nadšeně vyprávěl o genezi svý nový desky. Vyprávění o všech nápadech a plánech. O těžkým a pomalým procesu zrodu desky, který je vlastně pro Marcela po dvaceti letech a spoustě nahrávek vydaných vlastních nákladem první velká, ucelená a oficiální věc. O všech spolupracujících hudebnících a hostech, kteří by měli na desku přispět.

Marcel na desce Buskers Burlesquers dokázal spojit a dát dohromady spoustu odlišných lidí. Objevuje se tak třeba saxofonista Jiří Jelínek z Psích vojáků, Ivan Manolov nebo kontrabasista Pavel Všianský z brněnský pouliční kapely Urband. A především Tomáš Vtípil, který do písní kromě klasických nástrojů nahrál a vytepal spoustu hluků, skřípání, rachotu, industriální špíny a neklidně znějících beatů.

Důležitější než tenhle výčet je ale to, že dohromady to všechno do sebe skvěle zapadá, tohle spojení, srůstání a syntéza rozdílných elementů zní stejně přirozeně jako překvapivě. Buskers Burlesquers je jako socha svařená ze starýho železa, jednotlivý prvky jdou zřetelně rozpoznat, ale největší smysl to všechno dává jedině jako celek. Ve výsledku pak zůstává znepokojující nálada, jak z posledního baru na světě. Cesta světem po apokalypse, kde lidé pořád mají svoje osudy a příběhy vyprávěný v písních jsou stejně silný, jako byly vždycky... Buskers Burlesquers tak není blues, šanson ani tradiční písničkářství. Stejně tak to není noise, industrial ani folktronika. Buskers Burlesquers je především deska ve znamení střetávání, spojování, prolínání a syntézy na první pohled protikladných prvků. Říká se, že takhle nějak vznikl i vesmír.

Info

Marcel Kříž & Tomáš Vtípil Noisechestra - Buskers Burlesquers (2012)
www.bandzone.cz/marcelkriz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace