Články / Sloupky/Blogy

Me, the third career #35

Me, the third career #35

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 27.09.2017

Začátkem srpna pálilo sluníčko, jeden z nejteplejších dní v roce, snad padaly i rekordy. Měla jsem na sobě svoje nejlepší plavky, cítila se trochu nejistě, ty nic neodpustí a nejistota nepomáhá akci. Musela jsem tomu pomoct vůlí, zavřela oči, udělala rychle těch pár kroků a vrhla se hlavou napřed.

Nejsem zrovna zaměstnanec roku, za léta na doktorátu jsem k dokonalosti dovedla systém ulejvání se. Jednou se mi do práce fakt nechtělo, ale spasil mě unikátní nápad jít darovat krev, to v práci musí omluvit. Už jsem se viděla, jak si frajersky vykračuju s odznáčkem krůpěje na kabátě a s každým dalším odběrem mi roste karma a vůbec dobrý pocit. Vyplnila jsem papíry o tom, jak jsem zdravá, a nervózně pokukovala kolem, než mě sestřička zavolala k pultíku, a vypadalo to fakt dobře až do momentu, kdy se provalilo, že medikuju pro lepší náladu. Bylo po slávě, já šla do práce a ještě pozdě.

Nedávno jsem nastoupila do nového zaměstnání a prošla vstupní lékařskou prohlídkou. Začali se mnou drsně, hned mě svlíkli, položili na lehátko a natočili EKG. V mezičase jsme s paní doktorkou konzultovaly anamnézu: "Vy jste byla v Bohnicích? A jste si jistá, že to tady zvládnete? Tady to může být pěknej šrumec." Ležím a kroutím hlavou, že to bude v pohodě. "A ty prášky, co berete, to je teda síla, to je kombinace." Propadám panice. Jaká síla? Tohle, co beru, je už jenom slabej odvar. Pořád ležím polonahá a zmáhám se na protesty, když mě doktorka dorazí: "A heroin, pervitin, berete?"

Snížení léků byla za poslední roky pořádná bitva s mým nadmíru úzkostným psychiatrem. Občas se brání, nejspíš se furt bojí, že mi zase švihne. Vedeme dlouhý debaty, jednou jsem se fakt vztekla a nadávala, že to je pěkná nespravedlnost, že nějaký léky musím brát a vůbec, ať s tím kouká něco dělat. "Slečno Tůmová, já chápu, že se vám to zdá nespravedlivé, ale podívejte se na mě, já bych se mohl taky vztekat, že nosím brýle a omezuje mě to, každý si neseme něco." Jéžišmarja a co čočky!

Půlka září, je mi zima a chodím v kabátě. Pořád jsem ještě nezvedla hlavu nad hladinu, podávají mi ruce, cíl je daleko, ale ignoruju je. Občas se mi zdá, že už potřebuju vzduch a svírají mě křeče, ale zatím držím. Dech a tempo.

Info

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.