Co tam děláš? Máš zelenou! Jo to je ženská… (Bazmek entertainment)

Rezidenční skupina centra nezávislého umění Co.labs, Bazmek entertainment, přichází s pro ni nekonvenčním projektem: namísto divadelní hry typicky inspirované vědou představuje audiowalk prodchnutý urbanismem a veřejným prostorem s názvem Sny z betonu. Jaké je projít městem se sluchátky na uších, neposlouchat u toho hudbu nebo podcast, ale něco, co reflektuje okolní realitu?

Když se řekne Bazmek entertainment, člověk si může být jist, že ho potká nějaká nekonvenční taškařice. O odlišném přístupu k jinak poměrně náročnému tématu urbanismu lze říct v případě Snů z betonu totéž: skupině se povedlo připravit divadelní hru to-go, a to takovou, kterou si neberete s sebou pouze v Brně, ale v jakémkoli menším či větším městě. Není totiž vázána na konkrétní trasu nebo okruh, byť je těsně svázána s tematikou městské zástavby a prostoru, který k ní přináleží. Téměř pětačtyřicetiminutovou stopou vás provedou zvučné hlasy brněnských herců. Chodit si můžete, kudy se vám zachce: vzít to rychlochůzí až k přehradě, loudat se sem a tam poloprázdnými ulicemi nebo se jenom tak slunit na lavičce.

Jednotlivé hlasy audiowalku přináší různorodé pohledy na benefity i limity struktury veřejného prostoru. Dotýká se širokého spektra témat – od bezbariérovosti přes nekonečný zápas automobilistů s cyklisty až po otázky veřejného osvětlení.

Ačkoli se oproti dalším projektům bazmekářů nejedná o a priori zábavou sršící počin prosycený intelektuálním humorem pro zasvěcené (což na nich miluji nejvíc), nedá se nahrávce upřít přesah a tendence oslovit i jiné posluchače. Potenciál audiowalku vnímám spíše v kontextu rozvoje individuální všímavosti a schopnosti zpomalit než ve smyslu inovativnosti či ryzího entertainmentu: ty, kdo prostředí kolem sebe již ve svém životě aktivně řeší, chodící divadelní hra nejspíš nepřekvapí. Přínosná naopak může být tam, kde potenciální zájem o stav prostředí, ve kterém žijeme, teprve vzniká, tedy na úrovni základních a středních škol, případně pro jednotlivce, u nichž je šance, že na audiowalk sami narazí nebo se jej rozhodnou poslouchat, spíše zanedbatelná.

Sny z betonu se pokouší o sundání klapek z očí, a byť nemusí působit nejatraktivněji, snaží se ty, kteří o aktivní vnímání městské krajiny stojí, vtáhnout do děje a donutit přemýšlet nad tématy, která zůstávají mimo jejich zorná pole. O podobný vhled civilního obyvatelstva do fungování městských procesů se před několika lety pokoušela interaktivní putovní instalace Urbania, která se stejně jako tvůrci z Co.labs snažila účastníky vtáhnout do děje a následné diskuze. Předznamenaná nekonvenční zvukovou performancí Filipa Dobrockého, celou provedenou na vzhůru nohama obrácený bicykl, s procházkáři v Co.labs debatovala historička architektury Barbora Benčíková, která se podílela na tvorbě publikace Brno pro všechny. Poukázala krom jiného na fakt, že většina měst je konstruována z pohledu aktivního muže v produktivním věku; že to však není jediný způsob, jak pracovat s urbanismem.

Uvědomit si skutečnost, že prostředí, ve kterém žijeme, a vše, čím se obklopujeme, nás tvaruje a proměňuje naše vnímání reality, je obohacující, protože nás nezřídka aktivizuje a nutí k reflexi, zda jsme spokojeni s aktuálním stavem. Sny z betonu mohou být vstupní branou. Pokud se jim to podaří v širším měřítku, zvyšuje se šance, že se města jednou stanou o trochu lepším místem.