Články / Reporty

Když androidi tančí (Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno)

Když androidi tančí (Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno)

Jarda Petřík | Články / Reporty | 25.09.2024

Pokud bych měl jmenovat pětici nejdůležitějších audiovizuálních festivalů, rozhodně by mezi nimi nechyběl montrealský MUTEK. Je skvělou zprávou, že se Lunchmeatu podařilo navázat spolupráci, která letos vyústila jednak v Inferno a druhak v projekt Second Self, který bude k vidění v sobotu ve Veletržním paláci. Jsou to právě tyhle kontakty a propojení napříč AV festivalovou scénou, které v budoucích letech posunou Lunchmeat festival co do prezentovaných projektů výrazně dopředu.

A už se tak ostatně děje. Možnost navléct na sebe robotické ruce, které budou ovládat pohyby vašich horních končetin, a ještě u toho tančit na solidní techno ve stroboskopové mlze, se člověku jen tak nepoštěstí. Doprovodná hudební složka Inferna by navíc skvěle obstála i sama o sobě, a to u podobně zaměřených multidisciplinárních projektů rozhodně není pravidlem.

Zapojit publikum do performance je samozřejmě vždycky vděčná věc. Když to znamená nechat se částečně ovládat na dálku s robotickým oblekem, který se stane do určité míry součástí lidského těla, je úspěch v podstatě zaručen. Stačí to ale k opravdu nezapomenutelnému zážitku? Na to by samozřejmě museli odpovědět hlavně ti, kteří se dobrovolně stali součástí experimentu. Z pohledu diváka je odpověď přese všechny wow momenty ne úplně jednoznačná. Nebyl by například výsledný zážitek intenzivnější, kdyby byli na parketu natrénovaní performeři a performerky, kteří by své – jakkoliv částečně kanadskou dvojicí kontrolované – pohyby lépe sesynchronizovali v komplexní futuristické taneční představení, oproti pouhým” náhodně tancujícím jedincům na roboparty?


fotogalerii z koncertu najdete tady

Bill Vorn i Louis-Philippe Demers se robotice věnují přes tři dekády a na jejich práci je to logicky znát. Inferno je projektem/performancí, která zúčastněné může dovést k přemýšlení o důsledcích technologického vývoje na pozadí party s příchutí zla nebo nádechem bezmoci. Kdy je absence kontroly nad vlastními pohyby ještě zábava a kdy už Dantovo peklo? Může to být reminiscence na alkohol a všudypřítomné drogy na klubových akcích? Nebo “jen” ukázka toho, jak využít robotické znalosti v umělecké tvorbě? Pohled na tucet “reverse androidů” kroutících se v chuchvalcích mlhy, skrze kterou probleskují ostrá stroboskopická světla, a pozorování jejich napůl lidských, plynulých a z poloviny mechanických a trhaných pohybů za doprovodu ponurého ambientu i dusavého techna je každopádně fascinující i děsivý zároveň.

Info

Lunchmeat Festival: Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno
24. 9. 2024 ARCHA+, Praha

foto © Jakub Koumar

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace