Články / Reporty

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová | Články / Reporty | 09.09.2020

Hudební festival v Litomyšli je slovní spojení, které asociuje vážnou hudbu. Rodné město Bedřicha Smetany se nebrání ani novějším žánrům a poslední víkend v srpnu se stalo už potřetí místem konání festivalu Bez ambicí, který přinesl dvanáct hodin hudby. Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna. Všude čisto, cateringu bezchybný. Line-up a pohodová atmosféra celé akce stály za to. Za co? Vstupné bylo dobrovolné.

To, že se lidi trousí jako švábi na pivo a jejich množství stoupá až s přibývající tmou, není nic neobvyklého a Bez ambicí v jednu odpoledne nebylo výjimkou, což odnesl country folk pražských Dingo. Leto uvedl moderátor jako nadýchaný indiepopový fondán a jakkoliv je cukrovinkové přirovnání originální, zavádí k představě něčeho přeslazeného, vyumělkovaného. Jak emotivní poetika textů, tak melodie přitom působí prostě, civilně, není v nich nic navíc. Krása čistoty.

Ette Enaka odehráli set uhrančivého indie rocku říznutého posthardcoreovými náznaky. Brněnská trojice pojmenovaná podle indiánského kmene stihla za čtyři roky své existence mimo jiné vyhrát soutěž 1band2play, zahrát si na Colours of Ostrava a vydat desku Zazare. Navzdory úspěchům a vydobytému místu na české scéně se rozhodli jít každý svou cestou, už jim to prý nefunguje jako dřív. Koneckonců, proč se bránit změně, když sami zpívají: „When is better time to change these things than now?“ Ette Enaka nebyla první kapela, ve které hudebníci hráli, a prý nebude ani poslední.

Festival přinesl i dobré zprávy – trio Koně a prase po osmi letech existence vydalo zkraje září svou první desku Bramborové hity. Ekoložka za klávesami, astrofyzik na basu a řidič za bicími spolu hrají svěží disco/punk, texty jsou inspirovány jejich životy. Skladba Vysavač řeší, co všechno je třeba vyhodit nejen doma, ale i z vlastního života. Tanec i podněty k zamyšlení. O podobné se snaží i ekologicky zaměřené písničky jako Prasečínská čtvrť: „Kolik věcí zbytečně se vyrobí, třeba jako plastového nádobí?“ Kritizují lidskou bezohlednost, touhu po majetku, nevyhýbají se ani politice. A přestože byl jejich setlist apelů plný, dokázali je vyvážit dávkou humoru a udržet odlehčenou atmosféru.

Dosavadní dojem zahradní slavnosti rozbilo ryzí, animální vystoupení Iva Sedláčka a Dana Kranicha, kteří svou energií dokázali nakazit přihlížející a konečně je zvednout. Performance podtrhuje dokonale frázovanou verbální smršť, která uzurpuje pozornost a napíná nervy, P/\ST chytne a nepustí. Na české rapové scéně vyčnívají nejen slovní zásobou, ale i obsahem textů, reflektují společnost, dobu a její úzkosti, politiku i niterné pocity. Usídlili se sice ve škatulce experimentálního rapu, ale umí oslovit i ty, kterým tradiční rap nic neříká.

Stálo za to přijet do Litomyšle, už jen kvůli rozšíření obzorů, které nabídly kapely ze všech koutů republiky, mezi nimi i několik větších jmen. Paralelně s programem probíhala burza vinylů, a kdo chtěl, mohl si nějakou hudbu odvézt domů. Kdo chtěl a měl hotovost, ten si mohl poslechnout i poslední dvě kapely, na které se nečekaně platilo vstupné.

Info

Festival hudby Bez ambicí
29.8.2020 Litomyšl

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

S příchutí železa (Einstürzende Neubaten)

Jiří V. Matýsek 01.06.2022

Jeviště jako železářství, zestárlé monstrum ze šrotiště. Na koncert Einstürzende Neubaten se čekalo dlouho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace