Michaela Šedinová | Články / Reporty | 09.09.2020
Hudební festival v Litomyšli je slovní spojení, které asociuje vážnou hudbu. Rodné město Bedřicha Smetany se nebrání ani novějším žánrům a poslední víkend v srpnu se stalo už potřetí místem konání festivalu Bez ambicí, který přinesl dvanáct hodin hudby. Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna. Všude čisto, cateringu bezchybný. Line-up a pohodová atmosféra celé akce stály za to. Za co? Vstupné bylo dobrovolné.
To, že se lidi trousí jako švábi na pivo a jejich množství stoupá až s přibývající tmou, není nic neobvyklého a Bez ambicí v jednu odpoledne nebylo výjimkou, což odnesl country folk pražských Dingo. Leto uvedl moderátor jako nadýchaný indiepopový fondán a jakkoliv je cukrovinkové přirovnání originální, zavádí k představě něčeho přeslazeného, vyumělkovaného. Jak emotivní poetika textů, tak melodie přitom působí prostě, civilně, není v nich nic navíc. Krása čistoty.
Ette Enaka odehráli set uhrančivého indie rocku říznutého posthardcoreovými náznaky. Brněnská trojice pojmenovaná podle indiánského kmene stihla za čtyři roky své existence mimo jiné vyhrát soutěž 1band2play, zahrát si na Colours of Ostrava a vydat desku Zazare. Navzdory úspěchům a vydobytému místu na české scéně se rozhodli jít každý svou cestou, už jim to prý nefunguje jako dřív. Koneckonců, proč se bránit změně, když sami zpívají: „When is better time to change these things than now?“ Ette Enaka nebyla první kapela, ve které hudebníci hráli, a prý nebude ani poslední.
Festival přinesl i dobré zprávy – trio Koně a prase po osmi letech existence vydalo zkraje září svou první desku Bramborové hity. Ekoložka za klávesami, astrofyzik na basu a řidič za bicími spolu hrají svěží disco/punk, texty jsou inspirovány jejich životy. Skladba Vysavač řeší, co všechno je třeba vyhodit nejen doma, ale i z vlastního života. Tanec i podněty k zamyšlení. O podobné se snaží i ekologicky zaměřené písničky jako Prasečínská čtvrť: „Kolik věcí zbytečně se vyrobí, třeba jako plastového nádobí?“ Kritizují lidskou bezohlednost, touhu po majetku, nevyhýbají se ani politice. A přestože byl jejich setlist apelů plný, dokázali je vyvážit dávkou humoru a udržet odlehčenou atmosféru.
Dosavadní dojem zahradní slavnosti rozbilo ryzí, animální vystoupení Iva Sedláčka a Dana Kranicha, kteří svou energií dokázali nakazit přihlížející a konečně je zvednout. Performance podtrhuje dokonale frázovanou verbální smršť, která uzurpuje pozornost a napíná nervy, P/\ST chytne a nepustí. Na české rapové scéně vyčnívají nejen slovní zásobou, ale i obsahem textů, reflektují společnost, dobu a její úzkosti, politiku i niterné pocity. Usídlili se sice ve škatulce experimentálního rapu, ale umí oslovit i ty, kterým tradiční rap nic neříká.
Stálo za to přijet do Litomyšle, už jen kvůli rozšíření obzorů, které nabídly kapely ze všech koutů republiky, mezi nimi i několik větších jmen. Paralelně s programem probíhala burza vinylů, a kdo chtěl, mohl si nějakou hudbu odvézt domů. Kdo chtěl a měl hotovost, ten si mohl poslechnout i poslední dvě kapely, na které se nečekaně platilo vstupné.
Festival hudby Bez ambicí
29.8.2020 Litomyšl
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.