Články / Recenze

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

Jonáš Sudakov | Články / Recenze | 29.07.2019

OHODNOŤTE DESKU

„Black MIDI“ je výraz označujúci kompozície vytvorené pomocou rozličných MIDI súborov. Obsahujú milióny nôt a ich notový zápis sa potom javí ako veľká čierna škvrna. Výsledné piesne sú zmesou neuchopiteľných zvukov, ktorých melódia sa zlieva do totálneho chaosu. Takýmto spôsobom by sa dalo do istej miery opísať aj tvorbu kapely black midi. Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Album vznikol z dlhých improvizácií, čo sa odráža na jeho živelnosti. Sú zjavné vplyvy hardcore a jazzu, ale aj drone a noise hudby. Nepôsobí to však ako jednoduchá napodobenina alebo samoúčelná snaha znieť komplexne. Black midi sa vyhýbajú klišoidným postupom, neboja sa ozvláštniť inštrumentálnu stránku (bendžo vo Western) a to všetko za účelom vytvorenia autenticky znejúceho celku. Vokálny prejav taktiež nie je úplne typický, krik sa strieda s melodickým spevom pripomínajúcim Davida Bowieho na Blackstar. Jednotiacim prvkom je atmosféra záhuby.

Tento dojem sa prenáša aj do textov. Titulná pieseň Of Schlagenheim pojednáva o posadnutosti sexom, perverzite, zhnusení. Preklad názvu albumu, pripustenie si nepríjemnej skutočnosti, sa v piesni odhaľuje príbehom o prízemnom a sebeckom vzťahu. Kapele nie sú cudzie ani psychadelické výjavy, zobrazujúce ženu s rukami dikobraza a zubami havrana (Of Schlagenheim) alebo ružové húsenice (Western). Sociálne komentáre v Near DT, MI a Speedway taktiež nie sú prvoplánové a ich pochopenie vyžaduje väčšiu pozornosť a skúmanie kontextu. Takýto postmoderný prístup k vnímaniu súvislostí je potrebný aj pre zvyšok albumu: nemecký názov, pop-kultúrny odkaz na freestyle rappera a poľský text v Years Ago, skutočná udalosť skrývajúca sa za Near DT, MI, to všetko dokazuje, že za ich hudbou sa skrýva niečo viac.

pozvánka na koncert black midi zde

Keď doznejú posledné tóny Ducter, poslucháč nadobudne dojem, že navštívil miesto s názvom Schlagenheim. Ucíti jeho zhnitý vzduch, uvidí opustené ulice a započuje zlovestné rinčanie vychádzajúce z podzemia. Nespozná ho úplne, ale to black midi ani nedovolí.

Info

black midi – Schlagenheim (Rough Trade, 2019)
facebook kapely

živě: black midi
Underdogs’, Praha
5. 10. 2019, 20:00
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.