Články / Recenze

Milostné verše v minulém čase (Štěstí jistě přijde)

Milostné verše v minulém čase (Štěstí jistě přijde)

Tereza Škoulová | Články / Recenze | 13.04.2020

Z pravidelného konzumenta poezie jsem se stala náhodným svědkem. Čtení básní mi připadalo výstřední. Útlá knížka Marie Šťastné s podvratně zavádějícím (nebo snad věčně nadějným) titulem Štěstí jistě přijde je skvělou příležitostí, jak síle poezie opět naplno propadnout. Především pro její přímočarost: aniž by ve sbírce chyběly čistě poetické formy, většinou se jedná o útržky rozhovorů nebo lakonické glosy každodennosti. Vše se odehrává buďto doma nebo třeba v nemocnici, tedy v prostředí, které se pro básnění a priori nehodí. Knihu navíc graficky upravil delikátní typograf Martin T. Pecina., takže si v tramvaji netrhnete ostudu.

Marie Šťastná prokazuje dvojí talent: dokáže ochromit čtenáře drtivou silou svých veršů, aniž by potřebovala okřídlená slova. A její básně, podobně jako život sám, nenápadně naznačují pochroumanost ničivým vlivem společenského tlaku. Jedna z kapitol se ostatně jmenuje O pravidlech. A stejně poťouchle, jako autorka zvolila název knihy, pak s domnělými pravidly pracuje: direktiva kritické matky, nedojedené svačiny, dobře uvařeného oběda – „ať to hezky vypadá“. Brutální každodennost Marie Šťastné odhaluje drtivou sílu života v propletencích vztahů s ostatními lidmi.

Sbírka má místy až fotografický charakter: sledujeme stříbrné příbory, umyvadlo, verandu, vzpomínky na babičku vložené do polévky. Autorka dokumentuje svůj život, proměnu dívky v ženu, vztahy a nakonec i vlastní těhotenství. Se zdrcující upřímností hovoří o niterných pocitech, existenciální úzkost léčí vroucí polévkou a bolavými puchýřky na patře. Co se skrývá v názvu knížky, se zhruba vprostřed projeví: s narozením syna přicházejí nové emoce, „úzkost v břiše klesá na dno“, existenciální tíseň přechází do strachu o vlastní dítě. Štěstí jistě přijde – čteme v momentu stěhování. Není ale kdy na něj čekat, dny ubíhají frenetickým tempem, na poezii není čas, „mělo to být o rozkvetlých stromech“ a je to o dohánění termínů.

Marie se s úzkostí vyrovnává po svém: hnusnou chutí cigarety, vztekem, „díky kterému to vždycky zvládne“ – a nakonec i vlastní okoralostí, kterou dřív pozorovala u babičky a matky. „Ztvrdla jsem touhou po měkkosti“ je jeden z nejsilnějších veršů vůbec a také ten, který sbírku zastřešuje. Slyšíme zbytečné rozhovory, sledujeme smrt autorčiných přátel a nakonec i rozčarování z mateřství. Dojemně silný moment přichází s poznáním, že milostné básně zazní v minulém čase.

Info

Marie Šťastná - Štěstí jistě přijde (Host, 2019)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.