Články / Recenze

Milostné verše v minulém čase (Štěstí jistě přijde)

Milostné verše v minulém čase (Štěstí jistě přijde)

Tereza Škoulová | Články / Recenze | 13.04.2020

Z pravidelného konzumenta poezie jsem se stala náhodným svědkem. Čtení básní mi připadalo výstřední. Útlá knížka Marie Šťastné s podvratně zavádějícím (nebo snad věčně nadějným) titulem Štěstí jistě přijde je skvělou příležitostí, jak síle poezie opět naplno propadnout. Především pro její přímočarost: aniž by ve sbírce chyběly čistě poetické formy, většinou se jedná o útržky rozhovorů nebo lakonické glosy každodennosti. Vše se odehrává buďto doma nebo třeba v nemocnici, tedy v prostředí, které se pro básnění a priori nehodí. Knihu navíc graficky upravil delikátní typograf Martin T. Pecina., takže si v tramvaji netrhnete ostudu.

Marie Šťastná prokazuje dvojí talent: dokáže ochromit čtenáře drtivou silou svých veršů, aniž by potřebovala okřídlená slova. A její básně, podobně jako život sám, nenápadně naznačují pochroumanost ničivým vlivem společenského tlaku. Jedna z kapitol se ostatně jmenuje O pravidlech. A stejně poťouchle, jako autorka zvolila název knihy, pak s domnělými pravidly pracuje: direktiva kritické matky, nedojedené svačiny, dobře uvařeného oběda – „ať to hezky vypadá“. Brutální každodennost Marie Šťastné odhaluje drtivou sílu života v propletencích vztahů s ostatními lidmi.

Sbírka má místy až fotografický charakter: sledujeme stříbrné příbory, umyvadlo, verandu, vzpomínky na babičku vložené do polévky. Autorka dokumentuje svůj život, proměnu dívky v ženu, vztahy a nakonec i vlastní těhotenství. Se zdrcující upřímností hovoří o niterných pocitech, existenciální úzkost léčí vroucí polévkou a bolavými puchýřky na patře. Co se skrývá v názvu knížky, se zhruba vprostřed projeví: s narozením syna přicházejí nové emoce, „úzkost v břiše klesá na dno“, existenciální tíseň přechází do strachu o vlastní dítě. Štěstí jistě přijde – čteme v momentu stěhování. Není ale kdy na něj čekat, dny ubíhají frenetickým tempem, na poezii není čas, „mělo to být o rozkvetlých stromech“ a je to o dohánění termínů.

Marie se s úzkostí vyrovnává po svém: hnusnou chutí cigarety, vztekem, „díky kterému to vždycky zvládne“ – a nakonec i vlastní okoralostí, kterou dřív pozorovala u babičky a matky. „Ztvrdla jsem touhou po měkkosti“ je jeden z nejsilnějších veršů vůbec a také ten, který sbírku zastřešuje. Slyšíme zbytečné rozhovory, sledujeme smrt autorčiných přátel a nakonec i rozčarování z mateřství. Dojemně silný moment přichází s poznáním, že milostné básně zazní v minulém čase.

Info

Marie Šťastná - Štěstí jistě přijde (Host, 2019)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.