Články / Sloupky/Blogy

Milý Dušane Svíbo!

Milý Dušane Svíbo!

Ondřej Bezr | Články / Sloupky/Blogy | 18.08.2020

Přečetl jsem si tvůj příspěvek o Martinu Věchetovi, potažmo nadcházejícím festivalu TrutnOFF BrnoON. Není to bohužel nic jiného než – jak říkají o hodně mladší, než jsme my dva – normální hejt. Podle mého s nulovou výpovědní hodnotou a navíc na mnoha místech napadnutelný jednoznačným protiargumentem. Napsaný a zveřejněny navíc ve chvíli, kdy jej nelze považovat za nic jiného, než zlý pokus poškodit krátce před zahájením jednu z mála akcí, které se letos konají. Z tvé strany coby organizátora již proběhlého (a rád dodávám, že skvělého) Colour Meetingu, tedy člověka ze stejné branže, jako je ta Věchetova, to považuji za obzvlášť zavrženíhodné. Proto taky reaguji.

Nebudu tady unavovat tím, že bych polemizoval s každou tvou větou, i když by to šlo. Naplno se shodneme asi jen v tom, že i mně připadá dlouhá léta absurdní a bizarní indiánská stylizace všeho okolo festivalu. Na druhou stranu bych nechal na Martinu Věchetovi, jakou image sám pro sebe a pro svoji akci volí, není to ani moje, ani tvoje starost.

Mluvíš tady o údajně utajovaném sponzoringu minulých ročníků Zdeňkem Bakalou. Těch ročníků bylo ve skutečnosti jen pár, ty se tváříš, jako by Bakala sponzoroval celou historii festivalu. To prostě není pravda. A v oněch letech, kdy skutečně Věchetovi přispěl finanční částkou, bylo na plakátech i ve festivalové brožuře vždy uvedeno „Děkujeme Zdeňkovi“. Což je, uznávám, věchetovsky bizarní uvedení sponzora, ale rozhodně nejde o utajování. Ostatně všichni o tom tehdy věděli, a kdyby se na to nějaký novinář zeptal, určitě by tento sponzoring Věchet nezatloukal. V téhle souvislosti je třeba dodat ještě jednu věc: o Bakalovi píšeš se zjevným despektem, formuluješ svůj pohled tak, že se Věchet zahazuje s někým nemravným (označení „uhlobaron Bakala“ je přesně nahrávka nejnižším lidským pudům). Já tu nejsem od toho, abych pana Bakalu soudil nebo hájil, jen by mě docela zajímalo, jestli podobně skrz prsty koukáš třeba i na časopis Respekt nebo Knihovnu Václava Havla, které by bez jeho peněz nejspíš neexistovaly.

Většina tvého příspěvku se týká nízkých honorářů pro kapely. V tom máš asi pravdu, nicméně moje otázka zní: nutí někdo ony kapely, aby se tolik „ponižovaly“ hraním za honoráře, které jim je Věchet schopen (či ochoten) zaplatit? Není pro někoho třeba jen čest anebo pouhopouhá radost na takové akci hrát a potkat se tam se známými? Kdyby byly okolnosti koncertování na Věchetově festivalu tak tragické, jak se snažíš čtenáři podsunout, copak by o hraní na něm byl takový zájem, že ten festival existuje už tři desítky let? Je přece volba každého umělce, jestli přijme nabízené podmínky, nebo nepřijme, nestav je do situace nesvéprávných ovcí.

Rozumím tomu, z čeho tvoje hořkost vychází: před pár lety jsem byl čirou souhrou náhod osobně přítomen vyjednávání tebe coby manažera skupiny Terne Čhave s Martinem Věchetem ohledně honoráře. Dost jsi na něj křičel, možná i oprávněně, nevím, možná nedodržel nebo nechtěl dodržet smlouvu. To rozhodně neobhajuji. Co mi ale nejde na rozum, je v této souvislosti pohled na letošní festivalový plakát, na kterém je kapela Terne Čhave opět uvedena. Nevím, jestli ji stále zastupuješ, nebo ne, ale i sami muzikanti si jistě na tuhle událost z nedávné minulosti pamatují. Proč tedy hrají na akci člověka, který je chtěl – údajně – oškubat? Jsou tak nepoučitelní? Zapomnětliví? Splachovací? Nechápu to.

Martin Věchet má nepochybně spoustu, řekněme, nestandardních vlastností, se kterými lze polemizovat. Hodně takových rysů má i jeho festival. Jiné rysy všechno negativní vyvažují, alespoň v mých očích. A proto se i letos o nadcházejícím víkendu na Věchetův festival do Brna chystám a těším.

Info

Autor textu je hudební publicista a příležitostný hudebník, který na festivalu v Trutnově několikrát koncertoval.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pod pultem Kabinetu #2

cyril kosak 28.11.2020

V Kabinetu múz se sice nehraje, ale zavřeno nemají. Proč by taky zavírali, když se uvnitř pořád něco děje. Hrabeme se ve vinylech, jedem asfalt do hlavy.

Řecká mytologie a (český) rap

Zdeněk Brdek 25.11.2020

Starořecká mytologie v rapu s důrazem na české prostředí. Barracuda, Cole, Smack i další, Kyklop, Orfeus i Pandořin box.

Preview: Le Guess Who? 2020: Televize na víkend

Michal Pařízek 11.11.2020

Do Utrechtu letos nepojedeme! Opakuji to tak často, že už si mě kvůli tomu dobírají i editoři. Neví, o čem je řeč, ale nevadí.

Novinky na české scéně: Když prubneš řeč Thoma Artwaye aneb z Vinohrad do Ostravy

Jarmo Diehl 08.11.2020

Denní přísun nových českých písniček si vyžádal nový formát, někdo se tím musí prodrat. LawD, Durchumdurch, Teepee, Lowmoe i Artway. Bohatě.

Pod pultem Kabinetu #1

Michal Pařízek 02.11.2020

Noříme se pod pult brněnských Kabinet Records, tedy do míst, kam one and only Jirza dokáže nastražit takové množství lákadel, že se nestačíme divit.

Preview: Nouvelle Prague

redakce 30.10.2020

Z bohatého programu streamovaných diskuzí vybíráme několik bodů.

Preview: Bazaar festival

redakce 05.10.2020

Režisér, dramaturg a produkční Ewan McLaren zve na říjnový Bazaar Festival.

Polemika nad novými Idles

redakce 25.09.2020

Dnes vyšla nová deska Idles. Titulní téma nového Full Moonu doplňujeme poznámkou Johnnyho Násilníka a překladem textu Liase Saoudiho z Fat White Family.

Preview: Ostrava Kamera Oko

redakce 21.09.2020

Oko se letos odehraje ve dvou víkendových blocích, v podmínkách stísněných celospolečenskou situací, přesto garantuje, že se bude na co dívat.

Kam na rajz s Tomášem Poštulkou (Jeden svět)

redakce 07.09.2020

Která z kulturních povyražení si ve zbytku roku 2020 nenechá ujít dramaturg lidskoprávního dokumentárního festivalu Jeden svět?