Články / Reporty

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 19.10.2019

Často se v souvislosti s festivaly zamýšlím, jak se v průběhu času změnil můj postoj k tomu, co od těchhle akcí očekávám a proč tam chodím. Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Jubilejnímu 60. ročníku festivalu Brno 16 se daří kombinovat obojí a symbolem tohoto chaotického víru je fialový zajíček ze spotu, který nic nestíhá, neví kam dřív, ale musí to dát vše, od kartonového modelu u vchodu Kina Art až po festivalový merch.

Pořádat festival měsíc po otvíračce kina po dvouleté rekonstrukci znamená, že každý z členů organizačního týmu se na chvilku stává tím fialovým zajíčkem. Soutěžních filmových bloků je jedenáct a lokalit pět, žádný minimal. Většina programu je v domovském Artu a vzhledem k velikosti Brna je ke zbytku možné dojít do půlhodiny pěšky a ještě si stihnete cestou vzít kafe nebo koláč.

Soutěžní bloky nejsou tematicky pevně definované, vytvářejí však volná asociační propojení mezi filmy v jednom bloku. "Provinční" Blok 5 spojuje motivy zastaralosti a místa, kde zastavil čas (rumunská vesnice ve Vítejte, cesta autobusem afgánskou pustinou v Krocanovi), se ztrátou a izolací (smrt rodiče v Spolu sami a Gümüs). Blok 10 má návštěvnický podtitul "hororový" a filmy spojuje motiv dospívání a vývoje ženskosti. Neviditelný feministický strašák, co žere muže v americkém teenage hororu Jezinka, či zlomyslné fiktivní dvojče hlavní představitelky v animáku Cerulia jsou děsivé a stejně tak zábavné.

Nesoutěžní program klasicky nabízí perly pro fajnšmekry a kraluje mu blok Per Angusta ad Augusta, prezentující díla amatérského (v nejpůvodnějším slova smyslu) animátora Luboše Zvičiny. Ten začal animovat v důchodu a celá jeho tvorba se drží uceleného konceptu devadesátkových kosmických animací se synťákovou hudbou, kterou mu nahrává jeho vnučka. Následná diskuse se samotným autorem podtrhuje autenticitu jeho tvorby.

Vyhlášení výsledků moderuje dvanáctiletá holka a budoucnost je světlá. Hlavní vítězný film Neoddělitelně nevyhnutelné zaujme chaotickou časovou sousledností a střihem, místy však tahle experimentální forma jde proti pochopení obsahu. Následný raut je však přímočarý, jak se patří, včetně trashpopové párty. Všechno je v rovnováze. Tak zase za rok, pokud se po cestě neztratíme v časové smyčce.

Info

Brno 16 – Mezinárodní festival krátkých filmů
9. – 12. 10. 2019 Brno

foto © Oliver Staša

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.

Supergroup ne tak super (Petbrick)

Dominik Polívka 07.11.2019

„Zkouška byla docela hlasitá, bude to chtít špunty,“ slyším od promotéra. Hlasitost však nebyla tím, co trhalo uši, byla to nesouhra obou muzikantů...

Zásadní Xenakis: Ohýbání zvukoprostoru

Jan Starý 07.11.2019

Napětí nemělo vrchol nebo řešení, mohlo jen pokračovat po nejasné, fascinující cestě vpřed...

What the fuck am I doing here (Blood Red Shoes)

Jonáš Sudakov 06.11.2019

Kto po Pixies odchádzal sklamaný, že Blood Red Shoes stratili drive a po novom albume to už nie je ono, toho show v Lucerne musela presvedčiť o opaku.