Články / Rozhovory

Moimir Papalescu (United Islands): Hlavně pomoci novým a zajímavým projektům

Moimir Papalescu (United Islands): Hlavně pomoci novým a zajímavým projektům

redakce | Články / Rozhovory | 22.05.2019

Letošní ročník multižánrového festivalu United Islands of Prague, který se ponese především na vlnách hudby z Velké Británie, proběhne pod taktovkou nového ředitele, jímž je hudebník a producent Moimir Papalescu. Ten zároveň se svým projektem Die Alten Maschinen vydal zbrusu novou desku New Motors. O ní, ale taky o pražském Karlíně i směřování samotného festivalu si s námi povídal v aktuálním rozhovoru.

Jak se stalo, že ses ocitl ve vedení United Islands?
Prostřednictví kamaráda Michala Bulíře, který má na starosti personalistiku, jsem se domluvil s oběma zakladateli festivalu, Davidem Gaydečkou a Martinem Voňkou a od března jsem v tom.

Vedl jsi někdy podobný podnik?
Vedl jsem kdysi rádio a kromě vlastních open air koncertů jsme se podíleli třeba i na dnes již neexistujícím tanečním festivalu Summer of Love, kde za velký eskamotérský kousek považuju například vystoupení Kraftwerk na dostihovém závodišti. V rámci tohoto festivalu jsem si navíc na vlastní popud vyzkoušel třeba i práci stage managera na hlavním pódiu. Sám jsem na x festivalech hrál a vždycky mě zajímalo, jak to funguje i v zákulisí, takže se dá říct, že jsem o tom dost věděl. Mám rád nové výzvy, a tak jsem se po třech letech produkce pro pardubický hudební klub Žlutý pes s chutí pustil i do United Islands. Musím ale po pravdě říct, že realita předčila mé očekávání. Je to opravdu náročné.

Jaký je tvůj úkol coby ředitele festivalu – aby všechno klapalo, jak má? Obklopit se schopnými lidmi, podílet se na obsahu, dramaturgii?
Dá se to tak říct. Tým je to hlavní, o co se můžeš opřít. A já jsem ho částečně dával dohromady doslova za pochodu. Podařilo se a momentálně máme na všech pozicích velmi schopné lidi. Protože jsem do akce naskočil až v březnu, musel jsem se zorientovat velice rychle. Naštěstí jsem měl a mám velkou oporu v samotných zakladatelích festivalu, kteří mu v prvních ročnících sami šéfovali… a pak mi taky hodně pomohla programová ředitelka „sesterského“ festivalu Metronome Bára Šubrtová, která v minulosti vytvářela program i pro Ostrovy.

Kam chceš festival posunout pod svým vedením?
Dlouhodobě je hlavní ideou festivalu představovat publiku nové, progresivní kapely a interprety. V tomto směru pokračujeme i nyní, jen jsme to teď rozšířili o speciální bonus. Letos se tedy United Islands poprvé uskuteční s podtitulem „British Edition“. Nikdo nepochybuje, že Velká Británie je kolébkou populární hudby, většina opravdu významných hudebníků pochází právě odsud. A my tak díky této edici a významné podpoře Britské ambasády můžeme letos kromě mnoha kapel z různých jiných zemí představit našemu publiku i nová, ale zároveň opravdu progresivní jména z Albionu. Ostrovy se tedy ponesou v britském duchu a já věřím, že právě toto diváci ocení. Zároveň v rámci doprovodného programu nabídneme i pár novinek, jako je například burza vinylů v ulicích Karlína nebo speciální experimentální prostor v Thamově ulici, kde se uskuteční zajímavá výstava, happening s německými streetartisty nebo projekce úspěšného dokumentu King Skate režiséra Šimona Šafránka.

Organizovali jste soutěž Objev United Islands. Kolik kapel se přihlásilo a co říkáš na celkovou úroveň?
Neznám přesné číslo, ale bylo to určitě více jak 200 kapel. Z nich porota složená s českých hudebníků a publicistů vyprala několik jmen, která se zúčastní nejen klubové noci, ale zahrají si například i na hlavním pódiu. Na ten pomyslný stupínek vítězů, tedy na Karlín stage v sobotu po headlinerovi vystoupí skupina Save the Emotion. Přijďte je podpořit, zaslouží si to.

Jaké výhody a překážky přináší fakt, že je celý festival zdarma?
Výhody jsou zřejmé. Nemusíme směřovat propagaci tak, abychom se museli starat o předprodeje vstupenek. Díky tomu můžeme více prostředků dát třeba do propagace samotných kapel a pomoci tak i méně známým jménům, aby se o nich vědělo. Nevýhodou, nebo spíše faktem hodným daleko větší pozornosti je to, že na celkový rozpočet musíme shánět partnery a podporovatele. Naštěstí stále ještě existují ti, kteří dobře chápou, že umění je potřeba podpořit právě tam, kde to v konečném efektu pomůže hlavně novým a zajímavým projektům.

Je Karlín dobré místo na takovou akci? Kde to máš v Praze nejraději?
Karlín je dynamicky se rozvíjející část Prahy, a proto je právě nyní pro městský festival našeho typu ideální. Míst v Praze mám rád opravdu hodně, těžko říct, kde to mám nejraději. Takže pokud v budoucnosti přijde někdo z našeho týmu nebo i někdo zvenčí s nějakým novým, originálním nápadem, určitě se tím budeme zabývat.

DŮLEŽITÝ JE NÁPAD

Krom tuny práce na festivalu pořád děláš muziku. Jeden z tvých stálých projektů, Die Alten Maschinen, vydal nové album a odjel menší českou tour, co chystáš teď?
Nyní se vracíme, abychom zahráli na festivalu Metronome, kde vystoupíme společně s Tronem. Pod tímto pseudonymem se skrývá výtvarník Miko Škapa. Ten v rámci naší show bude na velkoplošné obrazovce vytvářet živé projekce a naše vystoupení tak dostane další, unikátní rozměr.

Projekt ožívá jednou za pár let. Jak ty a Leon (Stevenson, druhý člen skupiny, pozn. a.) víte, že uzrál čas projekt opět oživit?
Ve zkratce se dá říci, že múzy. Jednou z nich byla tentokrát moje partnerka, která mě po zhruba roční pauze probudila z hibernace, a to tak účinně, že jsme nové album od první noty až po finální produkci udělali za necelé dva měsíce.

V DAM děláš nejen hudbu, ale taky základy textů, na nichž pak Leon staví texty vlastní. O čem písně jsou a co tě při vymýšlení příběhů inspiruje?
Do poslední chvíle většinou nevím, o čem ten příběh vlastně bude. Někdy se nechám inspirovat, podobně jako třeba Beatles, článkem z novin, jindy mě při večeři v indické restauraci napadne, jaké by to bylo vydat se třeba na cestu do Bombaje vlakem. Někdy jen vymyslím název, který mi přijde zajímavý, jako teď například I Don´t Remember a pro Leona už je to samo o sobě tak inspirativní, že k tomu napíše slova. Ve zkratce bych mohl říct, že fantazii se v tomto ohledu meze u nás nekladou, a proto i příběhy „Starých mašin“ jsou fantastické.

Tvoříte přes oceán, po internetu, ty v Česku, Leon v Kanadě. Myslíš si, že by zvuk projektu byl jiný, kdybyste pracovali „klasickou“ metodou, tedy spolu, v jedné zkušebně?
Těžko říci, když jsme to vlastně jinak nezkusili. Ale určitě nás právě tohle baví, protože odstup a vzdálenost přináší úplně jiný druh koncentrace. Myslím, že právě imaginace díky tomu dostává ve finále daleko větší prostor.

Leon je už roky aktivní na kanadské new wave scéně. Nezvažovali jste vyvézt pro změnu DAM k němu domů nebo jinde za hranice?
Přemýšleli jsme o tom už několikrát a možná k tomu v budoucnosti konečně dojde.

Už před několika měsíci se taky mluvilo o obnově tvé dávné kapely Gun Dreams, byly už dokonce i promo fotky nové sestavy. Pak to utichlo. Jak to vypadá dnes?
O letních prázdninách se budu koncentrovat na studiovou práci právě s ohledem na Gun Dreams. Něco nového už vzniklo, ale dal jsem přednost „Mašinám“. Abychom to s Gun Dreams teď dotáhli, bude potřeba tomu ještě ve studiu věnovat nějaké úsilí. I z toho důvodu jsem nedávno souhlasil s nabídkou svého bývalého kolegy z The Nihilists Hanka, abychom dali v září společný koncert Gun Dreams s Ránami těla, kde Hank zpívá. Upletl jsem si tak na sebe dobrovolně bič. Takže v září Gun Dreams po mnoha a mnoha letech poprvé živě na strahovské Sedmičce. Vracíme se tam, kde jsme v Praze po revoluci vlastně začínali.

Občas se taky objeví zprávy o obnovení Vanessy… Je možné, že ještě někdy něco udělá, tour, novou desku?
Never say never!

Krom práce na vlastních věcech děláš i producenta, v posledních letech Tábor radosti, Noví lidé… Jaký jsi producent? Jsi ten typ, který pracuje vyloženě pro daný projekt a snaží se plnit a dotahovat jejich představy, nebo do konečného vyznění tracků rád mluvíš, a pokud svému nápadu věříš, snažíš se ho tam dát? A baví tě produkovat desky jiným, nebo to musí být vyloženě věc, která tě osloví?
Jednoznačně to musí být něco, co mě baví a co se mi líbí. Při produkci kombinuju oba postupy a snažím se pracovat jak v duchu toho kterého projektu, tak i v případě, že to v některém bodu cítím jinak, přijít s vlastními postupy, jde především o zvuky a aranže.

A jak se dnes ty, oldschooler, díváš na laptopovou scénu, jak vnímáš to, že dnes mnohdy stačí slušná zvukovka do PC, ableton či jiný program k tvorbě vlastní hudby?
Je úplně jedno, na čem kdo hudbu produkuje, důležitý je především nápad a pak to, jak kdo tu „svoji“ zvolenou technologii ovládá. A to, že se dnes technologie staly dostupnějšími, je jedině dobře.

Info

United Islands of Prague 2019
31. 5. - 1. 6. 2019
Karlín, Praha
fb událost

Foto © Václav Jirásek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Petr Vrba (Minimaraton elektronické hudby - Ostravské dny): Stačí jen trocha otevřenosti a zápalu

redakce 18.08.2019

Jedna z nejvýraznějších postav tuzemské improvizační scény, která ji zároveň velkým krokem překračuje. Petr Vrba a jeho role v rámci Ostravských dnů. A nejen tam. Rozhovor.

Protokol: Aparde

redakce 16.08.2019

Na čem Aparde vyrostl, co ho formovalo jako dítě, jako teenagera? A kdy zamíří k nám, aby nebyl jako cool v plotě?

Anna Maria Friman Henriksen (Trio Mediaeval): Jednohlasý zpěv byl základ

redakce 12.08.2019

Jádro repertoáru představuje středověká hudba, současné skladby i tradiční skandinávské balady. Rozhovor před vystoupením Tria Mediaeval na Dobršské bráně.

Douška vydavatelská: Stoned to Death

redakce 07.08.2019

Umělci různého věku, z různých subkultur i koutů světa, blázni i rozmanité kooperace se tu dějí takřka neustále. Stoned to Death. Jak výmluvné.

Kač Janotová (Beseda u Bigbítu): Lidi se musí občas pohádat, aby se něco dělo

redakce 31.07.2019

... tudíž jsme oslovili dramaturgyni festivalu, aby nám řekla, jak snadno se tvoří lajnap, jak se ocitla v centru pořadatelského týmu a jak je možné dělat booking z Kanady. Rozhovor.

Ivo Kraml (Dobršská brána): Jsme si vědomi, že náš lineup je poněkud náročnější

redakce 30.07.2019

Hudební festival, který se vymyká? Vlastní výjimečností se zaklíná kdekdo, ale Dobršská brána si svoje obhájí poměrně snadno. Rozhovor s ředitelem festivalu.

Dan Boeckner (Operators): Energie z pádu socialismu se proměnila v cynismus

redakce 09.07.2019

Jen co se znovu dala dohromady jeho domovská skupina Wolf Parade, Boeckner se znovu vrací na koncertní podia s Operators i Handsome Furs. Co nám k tomu řekl?

Ólafur Arnalds: Nejhorší tvůrčí blok

redakce 08.07.2019

Za hudbu k seriálu Broadchurch obdržel Ólafur Arnalds prestižní ocenění Britské filmové a televizní akademie. V létě představí na Colours of Ostrava skladby z posledního alba re:member, se kterým se…

Tokimonsta: Je to krásná doba

redakce 03.07.2019

Tokimonsta se letos v létě představí na Colours of Ostrava, ale i na Pohodě. Její sety jsou ekletické, plné hiphopových beatů, R&B i tanečních pasáží. Rozhovor.

Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

redakce 27.06.2019

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.