Články / Reporty

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 12.04.2019

Příběh Dálavy zní trochu jako filmový scénář... Když začala zpěvačka Julia Ulehla pátrat po svých českých předcích, zjistila, že je pravnučkou vědce a etnografa Vladimíra Úlehly, který napsal knihu o lidových písních z oblasti moravské Strážnice Živá píseň. Jelikož kniha obsahuje i notové zápisy, seznámila se i s melodiemi, které ji zaujaly natolik, že se rozhodla přivést je k životu. Netrvalo dlouho a přišel první koncert v Česku, kde tento příběh pochopitelně rezonuje nejvíc.

Ulehla na začátku koncertu poznamenala, že koncerty u nás jsou pro ni velmi specifické. Zatímco v jiných zemích svá vystoupení doplňuje o překlady původních textů do angličtiny, tady by něco takové nebylo na místě. Na zpěvačce byla patrná i nervozita, kterou přisuzovala tomu, že tuzemské publikum textům skladeb rozumí, zatímco ona je musela složitě překládat a naučené je má vlastně foneticky. Po celou dobu se taky snažila mluvit aspoň v útržcích česky, čímž sama sebe rozesmávala. Stejný efekt to ovšem mělo na publikum, které si svým bezprostředním chování podmanila stejně dobře jako svým zpěvem.

Její silný vokál se klenul vysokým prostorem sálu a bylo snadné si představit, jak se rozléhá nad úrodnými lány moravského Slovácka. Hlas v jemných polohách pouze v doprovodu kytary nebo violoncella konejšil, v hlasitých momentech, kdy se rozezvučela celá kapela, sílil a nabýval kontur objemného sopránu. Pokaždé byl ale naplněný emocemi a plně prožitý. Prosté moravské texty se silným americkým přízvukem vytvářely jakousi zónu bezčasí a mimoprostoru.

fotogalerie z koncertu zde

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie v jeho rukou ožívaly rockovým feelingem, který zabředával do noisových a jazzových poloh. Jeho komplexní hra zahrnovala gradující sóla, hlukové plochy, perkusivní hru i jemné vybrnkávání; a v hlavě se tak vynořovala jména jako Jimmy Page, Jimi Hendrix nebo John Butler. V kombinaci se skvělou rytmikou využívající někdy spíše kmenové motivy dostávaly skladby opravdu zcela nový rámec.

Lidová píseň se v Česku (a obzvláště v Čechách) dostala z různých důvodů až na okraj pozornosti a kromě výjimek, jakými byly na přelomu tisíciletí kupříkladu Čechomor, nemá větší posluchačský dosah. Ani já nepatřím mezi nadšené vyznavače folklóru, nicméně jsou zážitky a kapely, které dokáží člověku změnit perspektivu a přinutí ho k zamyšlení, zda by tomu nemělo být jinak. Dálava.

Info

Dálava (us)
10. 4. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.