Články / Recenze

Mucha - neser ženu

Mucha - neser ženu

Tereza Posturová | Články / Recenze | 25.11.2013

Budu házet lejna do vlastního rybníka, když si neodpustím poznámku o genderových evergreenech, ale nelze se tomu vyhnout: ženská paranoia pramenící z neustálého analyzování banálních situací a utopická touha po mužské empatii aneb Nejde o to, cos řekl, ale jak jsi to řekl. Výsledek ženské frustrace: penis, co to vlastně vůbec znamená?

Původní sólové, folkově punkové vybrnkávání ztratilo na Slovácké epopeji cosi ze zhrzené autentičnosti poblitého nonstopu rozložitou náhradou dvou kytar, na druhou stranu bez transformační intervence by zřejmě doteď neexistoval podpultový kus do archivu reciproční lamentace na opačné pohlaví. A aby bylo s tlustou čarou jasno, došlo i ke změně jména nyní regulérní kapely, zároveň je znát Nikolin citelný progres co do jistoty podání s all star maskulinním pižmem v zádech. Přímočarý obsah si žádá decentně přízemní formu, efekty tady představují dehonestující pozlátko. Syrová kytara rozprostírá běhoun pro pohodlné kroky hlasu na pomezí roztomilé hysterky a vyžilé domovnice. Alternativa zabíhá přesně tam, kde ji androš odehnal, v případě stájového arzenálu Mucha nejvíce čerpá z Budoáru staré dámy, punk ustupuje složitějším kompozicím, i když Polička nechává stále odkazovat na dřívější kořeny. U Semena můžeme mluvit až o noisovém výronu, druhý, minimalistický extrém tkví v banjo doprovodu Úchyla, skoro jako když sedíte u táboráku a zpíváte Okoř, jen s tím deviačním bonusem.

Refrény, pravda, nepatří do zlatého fondu kulervoucích slovních obratů, o to důrazněji vyzní s přidanou hodnotou hitového potenciálu (zabékat si může kdokoliv). Mucha trochu připomíná Načevu za dob rozpustilého udržování plné ledničky, ale bez abstraktních příkras, jinde zase evokuje status vyloučené členky sesterstva putovních kalhotek Dybbuk pro nadměrné porušování mravní kázně. Přímá úspornost bez naivních křížovek, co jde rovnou k věci: nakoupit, uvařit, sníst a vykakat – čtyři slovesa a máte tam všechno. Cestou si odplivne na společenské fenomény, přitom mačkání rasistických beďarů strachu, sektářská hluchoslepota nebo maloměšťácká omezenost sice ztrácí kredit vedle hořekování nad samčím čuněcím chováním, ale zase zkuste nepřemýšlet, kde tkví hranice ideální míry repetice Kaj džas more more nebo Mrdá mi v hlavě. Víme, úroveň interpretace života ženy případ od případu značně kolísá, většinou rozněžněle bolestínské výkřiky o zlomeném srdci a jeho léčbě nemusí být nutně špatně, pokud si to úplně nesedne. Spíš chci říct, že objasnění ztráty věnečku lze zaonačit do kousavě cynického baloňáku trpkých zkušeností a nezúčastněně u toho vybírat chlupy z ucpaného odpadu. V duchu Co se v mládí naučíš, ve stáří akorát zapomeneš – když se teorie uvede do nesprávné praxe a přeskočíte pár načtených článků z ženských periodik: Jak najít správného partnera/životní harmonii/bod G, čelíte realitě, která vás profackuje dřív, než se stačíte vyčůrat na těhotenský test.

Neřízená škola života, elementární vztek a rezignace se přetavily v přiměřený odstup s rozverným nadhledem, díky kterému je Mucha schopná glosovat svůj nezamýšlený úděl bez zbytečných křečí a přílišného tlačení na pilu, výjimečná schopnost, která u sekáčových Čokovoko, urbánních guerillových souputnic, místy chybí. Defenzivní ženské kvéry mají vždy déletrvající dostřel, pivo je nespláchne. Neříkej hop, dokud nezasuneš, mohlo by tě to dlouho bolet.

Info

Mucha – Slovácká epopej (Piper Records, 2013)

http://bandzone.cz/mucha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace