Články / Reporty

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová | Články / Reporty | 19.07.2021

Festival Obscene Extreme má tradici od roku 1999. Původní narozeninová oslava Miroslava Urbance alias Čurby na Bojišti na okraji Trutnova se zvrhla v několikadenní nářez třaskavé muziky, v největší festival extrémní hudby na světě. Po loňské přestávce byl letos osekaný na tři dny a počítalo se asi s dvěma tisíci fanoušky. Chyběla jména z Ameriky, Asie i Austrálie, nicméně zahrálo na padesát kapel z různých koutů Evropy.

Pokud na Bojiště míříte poprvé a nevíte jistě, kudy se k němu vydat, stačí se rozhlédnout. Odevšad se trousí máničky většinou v černém, mají dlouhé vlasy, dready, barevná číra. Kérky, piercing, cvoky. Občas mezi nimi probleskne indián, pirát, dvoumetrový růžový králíček, punková lolitka, domina ověšená řetězy, fousatá princezna, jeptiška s obnaženým penisem… A když chcete, aby si vás každý všiml, nechte doma kalhoty i spodky. Těchto bizarních bytostí se držte a zaručeně dorazíte k cíli.

Akce začala už tradičně Freak Festivalem, během něhož mají fanoušci příležitost ukázat, jaký talent se v nich skrývá. Začalo to závody v jízdě v odpadkových kontejnerech. První cena za vítězství ve dvoukolové soutěži zamířila zaslouženě do Nizozemí. Pak následovala disciplína odkazující na události, které daly Bojišti název. Bitva z roku 1866 byla překonána postmoderním rytířským soubojem, když hlavní zbraní byl přerostlý uchošťour. Vrcholem všech klání se stalo tradiční pití slané vody. Pravidla zněla jasně: Kdo se pobleje poslední, vyhrál. A blilo se vydatně.

Poté nezbylo nic jiného, než se natěšeně přesunout do hlediště letního kina, zatím relativně čistí a střízliví. Vše napravilo čepované pivo a všudypřítomné bahno. Když už přestalo pršet, selhala technika. Pak věci dostaly rychlý spád: kapela střídala kapelu, patologický goregrind, grindcore a hardcore míjel bezhlavou deathmetalovou agresi, zběsilý thrash a punk s bicími a kytarami tak rychlými, že se v těle třásla každá buňka. Vokály se zařezávaly do mozku, který byl rozmíchán na vaječinu. Tempo hraní drtilo kosti. Jedinou obranou bylo tančit. Kotel houstnul, točil se proti směru hodinových ručiček. Tu a tam někdo vyskočil na pódium, užil si pár vteřin slávy a nechal se nést davem pod ním.

A potom přišlo vyvrcholení, přerovský band Spasm. Přijeli na Bojiště oslavit 20. výročí existence z loňského roku, kdy to prostě vyjít nemohlo. Taťkové od rodin to rozjeli po úvodním aranžmá navozujícím ospalé venkovské ráno zvuky kokrhajícího kohouta a kostelních zvonů, do toho se ozvaly rány bicích a po hrábnutí do kytar bylo jasné, že půjde o pěkně nadupaný grind-grind. Frontman kapely Radim „oblékl” své robustní tělo do boratek, několikacentimetrové kousky látky se marně pokoušely zakrýt aspoň něco málo z jeho „vilného sexy tělíčka”. Král bizáru. Fanoušci rozžhavení doběla se vařili v kotli, tančili i v zaplněném hledišti amfiteátru, na pódiu se objevili první naháči. Jinde by byli smeteni, ukázněni, tady je to jiné. Čím víc jste jiný, podivný, tím víc jste vítán. Máte-li chuť veřejně ukázat své pravé já, jež v běžném životě skrýváte, na Bojišti jste na správném místě.

fotogalerie z festivalu k nahlédnutí tady a tu

Večerní vrchol obstarala polská kapela Hate. Ti se přesto, že spolu hrají třicet let, objevili na OEF poprvé. Jejich třeskutě rychlý death metal provázený složitými kytarami dokonal dílo zkázy. V kotli pod pódiem to vřelo, masa se se rozpohybovala v šíleném rytmu, nechala se válcovat smrtonosnou produkcí. Fanynky se v extázi vrhaly na pódium v podprdách i bez.

V sobotu po poledni přilákali spáče ze stanů čeští Impulsealer, dvojice matadorů Marzena z Hibakushi a John z Bowell Fuck vytvořili nový grindcoreový projekt. Předvedli neuvěřitelně rychlé bicí, jimž zdárně konkurovala nažhavená kytara. Jejich často měněný rytmus byl pokynem k ranní rozcvičce s hojnou účastí ve zběsilém rytmu.

Pokud chcete na chvíli vypadnout z festivalového hemžení, doporučuji navštívit místo, které se jmenuje stejně – Bojiště. Můžete vyrazit z centra Trutnova, kde se zajisté potkáte s návštěvníky OEF v některé z místních osvěžoven. Po ochutnání místního piva Krakonoš se vydáte na vrch Šibeničník tyčící se ve výšce asi 500 metrů nad místem konání festivalu. Po mírném stoupání vyjdete na vrchol, kde se jednak dozvíte něco o historii místa, které je spjaté s rakousko-pruskou válkou, a hlavně budete odměněni nádherným výhledem na okresní město a vrcholy Krkonoš tyčící se nad ním.

Mottem OEF je rychlost a tolerance. Zatímco „rychle“ si zapaříte i na jiných akcích, toho druhého se jinde dočkat nemusíte. V Trutnově můžete být obscénní, můžete beztrestně na jevišti tančit nahý, masturbovat, provádět sex… Obscene Extreme Festival patří mezi festivaly malé, ale světové, sjíždějí se na něj opakovaně fanoušci ze všech koutů České republiky, Evropy i ze světa. Každoročně si tady užívají neuvěřitelnou pohodu, bezkonfliktní prostředí a hlavně skvělou muziku. We are OEF! Outside All Boundaries! Forever!

Info

Obscene Extreme Festival
16.-18. 7. 2021 Na Bojišti, Trutnov

foto © Valdemar Bednarz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace