Články / Recenze

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 06.01.2018

Zadání pořadatelů antologie Leoše Kyši a Borise Hokra znělo jasně: Napište povídku, jedno, jaký žánr, hlavně ať jsou tam nácci. Vzniklo z toho 656 stránek s 18 povídkami známých i méně známých autorů české fantastiky. Každý se popral s úkolem po svém, někteří udělali z boje proti nacistům střed svých fikčních světů, jiné povídky by se bez nacistů i obešly a působí jako úlitba tématu.

Editoři texty seskupili do tří celků. První si pohrává s událostmi, které 2. světové válce předcházejí, druhá se vrhá přímo do víru bojů, třetí sleduje následky. Ta je i nejslabší. Vždyť potřebuje povídka Nacimars, o níž sám její autor Dan Černý v úvodu přiznává, že vznikla hlavně jako formální experiment, nacisty uklizené na Mars? Podobně text Na vlastní kůži Kristýny Sněgoňové baví deníkovou formou, výsledek však nevede k žádné výraznější pointě a v místě očekávaného vrcholu vyšumí. Samozřejmě čest výjimkám, jako je hravé špionážní dobrodružství z pera Jana Kotouče.

Ve střední části se sešly ty nejpromyšlenější texty, pro které je sice 2. světová jen odrazovým můstkem k rozvíjení příběhů, je však s nimi napevno spjatá. Temná story Romana Bureše O lidském dobytku střídá dvě vyprávěcí roviny, které se sice protnou v očekávatelném finále, ovšem podání je nanejvýš sugestivní. Atmosféra je nosným prvkem i v Tenkrát na Ukrajině Pavla Fritze. Ten svůj jednoduchý, ale originální námět (svět musí být během válek přeplněný duchy), který by mohl stejně fungovat v jakémkoliv válečném konfliktu, zabalil do slušivé formy s funkčním vyvrcholením.

Špičkou první, předválečné části, je svižný text Davida Šenka Dým nad Mnichovem. Hravě zasazuje obecně známá fakta do nového fantastického rámce a nechává na čtenáři, aby se sám rozhodl, čemu bude věřit. Toto hraní si se zdánlivě bezvýznamnými událostmi tzv. malých dějin je ostatně nosnou linkou celé úvodní části a přidává jí plusové body.

A jak je na tom František Kotleta, tedy jméno, které prodává a které je na obálce vyvedeno největším písmem? Extrémní zjev české brakové literatury se nezapře a nadpřirozené zabíjení nácků společně se suchým humorem je mu vlastní. K tématu se hodí i to, že Kotleta se s ničím "nesere" a zdravá dávka neúcty ke zdánlivě zapovězeným tématům je zároveň důvodem vzniku této sbírky.

Jen je té neúcty někdy více, někdy méně. Stejně jako nacistické tematiky v jednotlivých textech. Vyložený průšvih se nekoná nikdy: Některé povídky jsou více zapomenutelné, jiné dojíždí na hranice žánru. Ovšem odvaha editorů pošťourat se v tématu z nejvážnějších je hodná ocenění. A kvalitativní nevyváženost zastoupených povídek na tom nic nemění.

Info

Leoš Kyša, Boris Hokr (eds.) - Ve stínu říše (Epocha, 2017)
www.epocha.cz/detailknihy.php?id=835

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.