Články / Recenze

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 06.01.2018

Zadání pořadatelů antologie Leoše Kyši a Borise Hokra znělo jasně: Napište povídku, jedno, jaký žánr, hlavně ať jsou tam nácci. Vzniklo z toho 656 stránek s 18 povídkami známých i méně známých autorů české fantastiky. Každý se popral s úkolem po svém, někteří udělali z boje proti nacistům střed svých fikčních světů, jiné povídky by se bez nacistů i obešly a působí jako úlitba tématu.

Editoři texty seskupili do tří celků. První si pohrává s událostmi, které 2. světové válce předcházejí, druhá se vrhá přímo do víru bojů, třetí sleduje následky. Ta je i nejslabší. Vždyť potřebuje povídka Nacimars, o níž sám její autor Dan Černý v úvodu přiznává, že vznikla hlavně jako formální experiment, nacisty uklizené na Mars? Podobně text Na vlastní kůži Kristýny Sněgoňové baví deníkovou formou, výsledek však nevede k žádné výraznější pointě a v místě očekávaného vrcholu vyšumí. Samozřejmě čest výjimkám, jako je hravé špionážní dobrodružství z pera Jana Kotouče.

Ve střední části se sešly ty nejpromyšlenější texty, pro které je sice 2. světová jen odrazovým můstkem k rozvíjení příběhů, je však s nimi napevno spjatá. Temná story Romana Bureše O lidském dobytku střídá dvě vyprávěcí roviny, které se sice protnou v očekávatelném finále, ovšem podání je nanejvýš sugestivní. Atmosféra je nosným prvkem i v Tenkrát na Ukrajině Pavla Fritze. Ten svůj jednoduchý, ale originální námět (svět musí být během válek přeplněný duchy), který by mohl stejně fungovat v jakémkoliv válečném konfliktu, zabalil do slušivé formy s funkčním vyvrcholením.

Špičkou první, předválečné části, je svižný text Davida Šenka Dým nad Mnichovem. Hravě zasazuje obecně známá fakta do nového fantastického rámce a nechává na čtenáři, aby se sám rozhodl, čemu bude věřit. Toto hraní si se zdánlivě bezvýznamnými událostmi tzv. malých dějin je ostatně nosnou linkou celé úvodní části a přidává jí plusové body.

A jak je na tom František Kotleta, tedy jméno, které prodává a které je na obálce vyvedeno největším písmem? Extrémní zjev české brakové literatury se nezapře a nadpřirozené zabíjení nácků společně se suchým humorem je mu vlastní. K tématu se hodí i to, že Kotleta se s ničím "nesere" a zdravá dávka neúcty ke zdánlivě zapovězeným tématům je zároveň důvodem vzniku této sbírky.

Jen je té neúcty někdy více, někdy méně. Stejně jako nacistické tematiky v jednotlivých textech. Vyložený průšvih se nekoná nikdy: Některé povídky jsou více zapomenutelné, jiné dojíždí na hranice žánru. Ovšem odvaha editorů pošťourat se v tématu z nejvážnějších je hodná ocenění. A kvalitativní nevyváženost zastoupených povídek na tom nic nemění.

Info

Leoš Kyša, Boris Hokr (eds.) - Ve stínu říše (Epocha, 2017)
www.epocha.cz/detailknihy.php?id=835

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?