Články / Reporty

Nadžánrová mystika Ulver

Nadžánrová mystika Ulver

Anna Libánská | Články / Reporty | 10.02.2014

Poté, co Ulver zveřejnili únorovou koncertní šňůru, v níž neopomenuli ani Prahu, srdce mnoha fanoušků poskočila blahem. Koncerty kapely, která po většinu své kariéry živá vystoupení zcela odmítala a vytvořila tak kolem sebe jakousi neprostupnou auru, nesou punc něčeho výjimečného. Když už tito experimentátoři a hudební hledači koncertují, dávají tušit, že to bude zážitek s velkým Z.

Zážitek to byl vskutku nevšední a vzhledem k vysoké míře improvizace nemá smysl hovořit o konkrétních skladbách, je nutné brát vystoupení jako jeden jediný celek. Rámcovost umocňovalo entrée v podobě zvuků evokujících vzlétající gripeny a taky Vesmírná odyssea na pozadí, která koncert i uzavírala. Ostatně o útržcích z více či méně kontroverzních filmů míhajících se za kapelou by se dal napsat samostatný článek. Občas mezi filmy probleskly i psychedelické obrazce a když se za zvuků tranz navozující tóniny na plátně roztočila černobílá spirála, šly na mě závratě. Určité pasáže koncertu by snesly nálepku psychedelické, jiné by naopak posluchačovo (ne)vědomí mohly ovlivnit až příliš a u slabších jedinců spustit psychickou chorobu. Místy se Ulver pasovali do role šamanů, kteří za bušení gongu a řinčení řetězů umožňují divákům prožít neopakovatelný mystický zážitek. Komplexní audiovizuální dojem byl tak celistvý, že se divák dokázal zcela oprostit od materiálního světa a obrátit pozornost do svého nitra.

Taková je hudba Ulver – introvertní, transcendentální, slovy nepostihnutelná a neohraničená. Ulver své improvizační opusy avizovali ještě před začátkem tour, přesto někteří návštěvníci přišli s odlišným očekáváním a sáhodlouhými volnými pásmy byli poněkud zaskočeni. Čekal-li někdo nekompromisní metalovou řež, zavítal na jinou kapelu. Ulver jsou hudebními poutníky, kteří během koncertu urazí stovky mil napříč žánry. Jejich spojení s black metalem je tenoulinké, sice tu stále zůstávají jisté reminiscence, ale stejně tak bychom nalezli odkazy na množství jiných žánrů, z nichž žádný nehraje prim.

Diváci, kteří si byli vědomi toho, co je čeká a nenechali se hudebními vrtochy vlčí smečky vyvést z míry, museli být ohromeni. Ulver do své hudby vnesli čtyři rozměry, podařilo se jim podmanit si všechny divákovy smysly a zanechat ho v napjatém očekávání toho, co bude následovat. Pokud právě toto není znamením pětihvězdičkového koncertu, tak nevím.

Info

Ulver (no)
7. 2. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Tomáš Vlk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace